Lotus, Red Bull, Mercedes a Sauber ve druhé polovině loňské sezony začaly se zkouškami pasivního DRS. V závodě však žádný z těchto systémů nasazen nebyl. Šéfdesignér Sauberu, Matt Morris, věří, že pasivně kontrolované obtékání vzduchu s novými pravidly ohledně DRS začne mít větší význam.
Se vším začal Lotus, od Velké ceny Německa jsme mohli nepravidleně v pátečních trénincích mezi horní a spodní částí zadního křídla vídat spojovací kanálek. Ten od určité rychlosti vedl vzduch na zadní křídlo a staral se tak o snížení aerodynamického odporu a to nezávisle na tom, jestli bylo DRS aktivní nebo ne.
V minulé sezoně by takovýto systém týmům pomohl hlavně v závodech, když jezdci v trénincích mohli využívat aktivního DRS jak chtěli. V závodech docházelo k jeho využití jen na vyhrazených místech pro předjíždění za předpokladu, že na předchozím měřícím bodu byl jezdec za svým soupeřem vzdálen do jedné sekundy.
Pro letošní sezonu však dochází k modifikaci předpisů ohledně DRS. Část zadního křídla bude moci být otevřena i během tréninků pouze v určitých fázích trati (DRS zóny), ve kterých to pak bude dovoleno i v závodu. Díky tomu se tak pasivní DRS (drag reduction system) stane pro týmy mnohem více zajímavým.
"Nová pravidla ohledně DRS nás nutí k tomu, abychom se tomu intenzivně věnovali," říká šéfdesigner Sauberu, Matt Morris. Čtyři týmy se této oblasti věnovaly již vloni - Lotus, Red Bull, Mercedes a Sauber. V principu nejde o nic nového. Jde o využití proudění vzduchu kolem zadního křídla ve vysokých rychlostech. McLaren a Mercedes toho využívali pomocí tzv. F-kanálku v dobách, kdy byl F-kanálek povolen. Na jednom z plátů zadního křídla byl hydraulický mechanismus, který vrchni část zvedal.
Šefdesigner Sauberu, Matt Morris (foto: Sauber Motorsport AG)
To už ale není dovoleno, jakékoliv trubky přivádějící vzduch k zadnímu křídlu jsou již tabu. "Dříve bylo vše na jednom místě, jak nasávání tak i mechanismus. Teď jsou tyto komponenty odděleny a a vy se musíte ujistit, že se vzduch v pravý okamžik dostává na správná místa a že proudění také kontrolovaně odtrháváte," pokračuje Morris.
Nasávání vzduchu by teď mělo být integrováno do airboxu, na konci krytu motoru by měla vyčnívat vývodová roura, která by měla vzduch podle jeho rychlosti vypouštět buď dolů a nebo přes křidélko nahoru. Mělo by se jednat o jakýsi pneumatický měnič. "Uměním je, najít přesně bod, ve kterém bude docházet ke změně."
Tento bod by se navíc měl měnit v závislosti na dané trati. Záležet bude na tom, jak rychlé zatáčky na jednotlivém okruhu budou. V rychlých zatáčkách totiž žádné foukání není zapotřebí, nejhorší to bude se zatáčkami, které se jezdí mezi 240 a 270 km/h. Zde bude moci být pasivní DRS aktivní až od 270 km/h výš. Vyvstane tak otázka, jak moc užitečné pasivní DRS na těchto tratích bude.
McLaren v roce 2010 s tzv. F-kanálkem, který byl zakázán. Tehdy ho ovládal jezdec rukou přímo z kokpitu.
Ross Brawn ke konci sezony 2012 po několika pokusech o nasazení pasivního DRS připustil: "Je to komplikovaná technologie. V závodech jsme jí nenasadili, protože jsme ještě nebyli schopni garantovat spolehlivost." Morris k tomu dodává: "Je mnohem důležitější se ujistit, že to nefunguje v době, kdy to fungovat nemá, než naopak."
Všeobecně se má za to, že toto zařízení v zimních testech neuvidíme jen u čtyř průkopnických týmů, ale že na něm již pracují i u McLarenu, Ferrari a Williamsu.
Kimi Antonelli se po triumfu v Austinu přiblížil titulu mistra světa Formule 1. Před rostoucím tlakem ho chrání podpora nejbližších, díky níž se dokáže soustředit na výkony. Mercedes zároveň postupně nachází cestu k lepšímu využití technických vylepšení svého monopostu.
Lewis Hamilton věří, že ve Velké ceně USA mohl bojovat o pódium. Ferrari ale podle něj nezvládlo přípravu monopostu a nevhodné nastavení ho stálo cenné sekundy. Tým musel vůz upravovat až během závodu, kdy už bylo na zvrat pozdě.
Isack Hadjar po šestém místě ve Velké ceně USA ostře kritizoval technické nedostatky Red Bullu. Kvůli problémům se spojkou přišel o pozice hned po startu a potíže ho provázely i v boxech. Po týmu proto požaduje zásadní přepracování spojky.
Kimi Antonelli ovládl Velkou cenu USA a připsal si deváté vítězství sezony. Pilot Mercedesu porazil Charlese Leclerca a přiblížil se historickému titulu mistra světa. V Mexiku mu k jeho zisku stačí pouhé dva body.
Kimi Antonelli získal v Austinu pole position a může už v neděli slavit titul mistra světa Formule 1. K tomu potřebuje vyhrát Velkou cenu USA a George Russell nesmí skončit lépe než devátý. Max Verstappen odstartuje druhý, Isack Hadjar třetí.
Lewis Hamilton ovládl závěrečný trénink na Velkou cenu USA a zajistil Ferrari první místo ve všech třech přípravných jízdách. Druhý skončil Max Verstappen před Charlesem Leclercem. Isack Hadjar se navíc dostal do hledáčku sportovních komisařů kvůli incidentu s Alexem Albonem.
Kimi Antonelli upozornil na příčiny častého porušování traťových limitů v Austinu. Podle jezdce Mercedesu problém zhoršují široké asfaltové plochy, přilnavé výjezdy i náročný profil okruhu.
Charles Leclerc ovládl oba páteční tréninky na Velkou cenu USA. Ve druhém ho od Kimiho Antonelliho dělilo pouhých 0,042 sekundy, třetí skončil Max Verstappen. George Russell se po incidentu s Leclercem vyhnul penalizaci, týmy však řešily výrazné opotřebení pneumatik.
Charles Leclerc ovládl první trénink na Velkou cenu USA a zajistil Ferrari slibný vstup do závodního víkendu. Max Verstappen zaostal o pouhých 84 tisícin sekundy, třetí skončil Lando Norris. Kimi Antonelli obsadil páté místo.
Max Verstappen se po náročném začátku sezony vrátil do boje o vítězství a podle Jolyona Palmera budí u soupeřů respekt. Red Bull prošel výrazným výkonnostním obratem a před závěrečnými šesti závody může ještě zamíchat pořadím šampionátu.
Velká cena USA nabídne kromě soubojů na trati také přehlídku speciálních designů. Pět týmů Formule 1, konkrétně Haas, Cadillac, Mercedes, Aston Martin a Ferrari, připravilo pro závod v Austinu upravené lakování svých monopostů.
Prezident FIA Mohammed Ben Sulayem očekává, že se během několika měsíců podaří dohodnout základní podobu pravidel pro návrat osmiválcových motorů. Přestože se hovoří o roce 2030, definitivní termín zatím potvrzen nebyl. Klíčové bude také snížení nákladů.