Kolotoč Formule 1 míří letos již podruhé do Španělska - tentokrát na velice rychlý městský okruh do Valencie. Jaké jsou technické parametry tohoto okruhu a čím je zajímavý?
Přestože se Velká cena Evropy koná již od roku 1983, kdy ji poprvé hostil Brands Hatch v Anglii, do Valencie zavítaly monoposty F1 na městskou trať poprvé v roce 2008. Jedno kolo zde měří 5419 m a během nedělního závodu jej vítěz bude muset ujet 57krát - jeho celková délka představuje 308,883 km.
Tento úzký městský okruh má nejvyšší počet zatáček ze všech tratí v šampionátu - rovných 25. Jedenáct z nich je levotočivých, čtrnáct pravotočivých. Jezdí se ve směru hodinových ručiček a průměrná rychlost přesto dosahuje vysokých 198 km/hod, průměrná rychlost průjezdu zatáček činí nízkých 86 km/hod.
Úroveň přilnavosti je zde nízká a povrch je kluzký, což se ale během víkendu s pogumováním zlepšuje. Vyvážení auta může negativně ovlivňovat i proudění vzduchu od moře. Týmy zde volí střední aerodynamický přítlak kvůli dlouhým rovinkám ve třetím sektoru.
V nastavení volí kompromis s ohledem na přilnavost v pomalých zatáčkách, stabilitu při brzdění a přejezd obrubníků, jež naštěstí nejsou nikterak vysoké, systém zavěšení je spíše měkčí. Kvůli vysokým okolním teplotám vzduchu jsou požadavky na hlazení monopostů velmi vysoké. Jezdí se s velmi nízkou světlou výškou (vpředu), opotřebení dřevěné desky pod podlahou bývá kvůli jízdě přes obrubníky dost vysoké.
Mapa okruhu ve Valencii s vyznačením dvou DRS zón(zdroj podkladu: formula1.com)
Podobně jako v předchozím závodě v Kanadě se i zde setkáme s dvěma DRS zónami, které sdílejí jedno místo detekce. Znamená to, že pokud se pilotovi podaří v první zóně zdolat svého soupeře, ve druhé ji může znovu aktivovat a dále poodjet, předjetý vůz v ní totiž své nastavitelné křídlo využít nesmí, byť by v tu chvíli byl stále těsně za vozem, který jej předjel.
První DRS zóna bude ve Valencii začínat 285 m za zatáčkou č. 10 (za mostem), druhá potom 35 m za zatáčkou č. 14. Místo detekce se bude nacházet před mostem, resp. 130 m před zatáčkou č. 8. Vozy na rovinkách díky DRS dosáhnou maximální rychlosti kolem 320 km/hod.
Okruh je podobný Montrealu v tom, že jezdci prudce brzdí do pomalých zatáček a stejně tak z nich i akcelerují, opotřebení brzd je tedy vysoké, o málo nižší než v Montrealu. Na brzdě tráví piloti 16 % času jednoho kola.
Fernando Alonso se blíží k mostu v přístavu ve Valencii(foto: Scuderia Ferrari)
Devět z 25 zatáček relativně pomalých zatáček má obdobnou rychlost jejich průjezdu. Velmi důležitý je výjezd ze zatáček č. 2, 10, 17 a 25 - a tudíž i krouticí moment motoru a jeho ovladatelnost při nižších rychlostech. Na první rychlostní stupeň se v každém kole podřazuje (dle Lotusu) ve čtyřech až pěti místech - v zatáčkách č. 8, 10, 17 a 25. Mezi 18. - 20. zatáčkou na piloty působí přetížení 2,5 G po dobu 3 sekund.Důležitý bude i maximální výkon, jelikož na plný plyn zde piloti jedou 59,7 % okruhu (dle Renaultu). Nejdelší úsek na plný plyn začíná v zatáčce za mostem: měří 970 m a monoposty jej urazí během 13 sekund. Převodovka během jednoho kola přeřadí 71krát (více o převodovkách ve Valencii zde).
Nejlepší možnosti k předjetí nabízejí zatáčky č. 12 a 17. Mike Gascoyne sice loni s nadsázkou prohlásil, že zde nedošlo nikdy k žádnému předjetí, tentokrát se však díky pneumatikám Pirelli a dvěma DRS zónám nudy bát nemusíme.
Hamilton zde loni skončil přes penalizaci za předjetí safety caru druhý(foto: Vodafone McLaren Mercedes)
Opotřebení pneumatik je na okruhu vedoucím přístavem a lemujícím moře střední. Pirelli mělo stejně jako loni Bridgestone původně přivézt super-měkkou a střední směs pneumatik, na poslední chvíli se však rozhodlo alokaci změnit (více zde): super-měkké pneumatiky nahradí o stupeň tvrdšími měkkými.
I střední směs nebude taková, na kterou byly týmy zvyklé z předsezónních testů, protože došlo k její modifikaci - nyní je o něco tvrdší. Takto upravenou střední pneumatiku si mohly stáje poprvé otestovat před dvěma týdny v Montrealu.
Ztráta plynoucí z průjezdu 243 metrů dlouhou boxovou uličkou ve Valencii činí 12,7 vteřin (21 sec včetně zastávky). Za jedno kolo zde auta spotřebují 2,4 kg paliva (Williams udává 2,9 kg). S úbytkem 10 kg paliva vozy zrychlí o 0,3 sec.
Loňský průjezd částí okruhu s Robertem Kubicou
Závodní rekord zde drží nejrychlejší Timo Glock s Toyotou z roku 2009 - 1:38,683 min, Jenson Button byl loni jen o 83 tisícin pomalejší. Kvalifikaci tehdy vyhrál Sebastian Vettel časem 1:37,587 min, v nedělním závodě si také dojel pro vítězství.
Aston Martin v sezoně 2026 dál odmítá nasazovat drobné úpravy vozu AMR26 a pod vedením Adriana Neweyho čeká na velký balík vylepšení. Navzdory slabým výsledkům tým věří své strategii, přičemž problémy se netýkají jen aerodynamiky, ale celého fungování monopostu.
Lewis Hamilton vyhrál v Barceloně poprvé jako jezdec Ferrari. Klíčovou roli sehrál nový závodní inženýr Carlo Santi, se kterým si rychle vytvořil silné pouto. Hamilton označil spolupráci za zásadní a po závodě se posunul na 2. místo v šampionátu se ztrátou 41 bodů.
Budoucnost Maxe Verstappena je znovu v centru dění ve světě F1. Ralf Schumacher tvrdí, že Mercedes mu předložil nabídku na přestup z Red Bullu. Spekulace podporují i výkonnostní klauzule v kontraktu, zatímco Russell mluví o vlivu vývoje.
Ferrari v Barceloně výrazně zamíchalo pořadím sil ve F1. Díky rozsáhlým vylepšením získal Lewis Hamilton své první vítězství za italský tým a ukončil dominanci Mercedesu. George Russell upozornil, že o boji o titul letos rozhodne především rychlost vývoje monopostů a nasazování nových dílů.
Mercedes se připojil ke sporu kolem Velké ceny Monaka a požádal FIA o přezkum rozhodnutí, které vedlo ke zrušení časových penalizací Pierra Gaslyho. Tým upozorňuje na možné narušení sportovní spravedlnosti, nejednotné uplatňování pravidel a nerovné možnosti odvolání mezi jednotlivými jezdci a týmy.
Kontroverze po Velké ceně Monaka pokračuje. McLaren a Red Bull podaly odvolání k Mezinárodnímu odvolacímu soudu FIA proti zrušení dvou penalizací Pierra Gaslyho. Podle obou týmů rozhodnutí narušuje sportovní spravedlnost a vyvolává pochybnosti o jednotném výkladu pravidel.
Lando Norris po vítězství Lewise Hamiltona v Barceloně ocenil jeho návrat na vrchol i formu s Ferrari. Zároveň řekl, že Hamilton „ukázal prostředníček“ kritikům na internetu. Sedminásobný šampion vyhrál po 686 dnech a znovu se zapojil do boje o titul.
Isack Hadjar ostře zkritizoval startovní proceduru Red Bullu, kterou označil za příliš složitou a vyžadující nepřiměřenou přesnost. Po nepovedeném startu v Barceloně se propadl z 6. na 14. místo a vyzval tým k rychlému řešení problému.
Andrea Kimi Antonelli po Velké ceně Španělska obdržel pětisekundovou penalizaci za opakované porušování traťových limitů. Přestože trest přišel až po závodě a mladý Ital nedokončil posledních pět kol, díky klasifikaci ve výsledcích se vyhnul posunu na startovním roštu pro nadcházející Velkou cenu Rakouska.
Nico Hülkenberg přišel ve Velké ceně Španělska o nadějný výsledek kvůli mimořádně neobvyklé technické závadě. Kámen odmrštěný vozem Liama Lawsona zasáhl nouzový mechanismus jeho Audi, aktivoval vypínač motoru a způsobil odstoupení ze závodu.
Lewis Hamilton vyhrál GP Španělska v Barceloně díky strategii Ferrari se třemi pit stopy. Startoval 2., využil agresivní taktiku a chyby Mercedesu, převzal vedení a zvítězil o 19,561 s. John Elkann ho pochválil a označil výsledek za emotivní i důležitý pro celý tým.
Lewis Hamilton získal první vítězství za Ferrari ve Velké ceně Španělska díky skvělé strategii s využitím virtuálního safety caru. Porazil George Russella, třetí skončil Lando Norris. Závod ovlivnily i odstoupení Kimiho Antonelliho a Charlese Leclerca.