Kolotoč Formule 1 míří letos již podruhé do Španělska - tentokrát na velice rychlý městský okruh do Valencie. Jaké jsou technické parametry tohoto okruhu a čím je zajímavý?
Přestože se Velká cena Evropy koná již od roku 1983, kdy ji poprvé hostil Brands Hatch v Anglii, do Valencie zavítaly monoposty F1 na městskou trať poprvé v roce 2008. Jedno kolo zde měří 5419 m a během nedělního závodu jej vítěz bude muset ujet 57krát - jeho celková délka představuje 308,883 km.
Tento úzký městský okruh má nejvyšší počet zatáček ze všech tratí v šampionátu - rovných 25. Jedenáct z nich je levotočivých, čtrnáct pravotočivých. Jezdí se ve směru hodinových ručiček a průměrná rychlost přesto dosahuje vysokých 198 km/hod, průměrná rychlost průjezdu zatáček činí nízkých 86 km/hod.
Úroveň přilnavosti je zde nízká a povrch je kluzký, což se ale během víkendu s pogumováním zlepšuje. Vyvážení auta může negativně ovlivňovat i proudění vzduchu od moře. Týmy zde volí střední aerodynamický přítlak kvůli dlouhým rovinkám ve třetím sektoru.
V nastavení volí kompromis s ohledem na přilnavost v pomalých zatáčkách, stabilitu při brzdění a přejezd obrubníků, jež naštěstí nejsou nikterak vysoké, systém zavěšení je spíše měkčí. Kvůli vysokým okolním teplotám vzduchu jsou požadavky na hlazení monopostů velmi vysoké. Jezdí se s velmi nízkou světlou výškou (vpředu), opotřebení dřevěné desky pod podlahou bývá kvůli jízdě přes obrubníky dost vysoké.
Mapa okruhu ve Valencii s vyznačením dvou DRS zón(zdroj podkladu: formula1.com)
Podobně jako v předchozím závodě v Kanadě se i zde setkáme s dvěma DRS zónami, které sdílejí jedno místo detekce. Znamená to, že pokud se pilotovi podaří v první zóně zdolat svého soupeře, ve druhé ji může znovu aktivovat a dále poodjet, předjetý vůz v ní totiž své nastavitelné křídlo využít nesmí, byť by v tu chvíli byl stále těsně za vozem, který jej předjel.
První DRS zóna bude ve Valencii začínat 285 m za zatáčkou č. 10 (za mostem), druhá potom 35 m za zatáčkou č. 14. Místo detekce se bude nacházet před mostem, resp. 130 m před zatáčkou č. 8. Vozy na rovinkách díky DRS dosáhnou maximální rychlosti kolem 320 km/hod.
Okruh je podobný Montrealu v tom, že jezdci prudce brzdí do pomalých zatáček a stejně tak z nich i akcelerují, opotřebení brzd je tedy vysoké, o málo nižší než v Montrealu. Na brzdě tráví piloti 16 % času jednoho kola.
Fernando Alonso se blíží k mostu v přístavu ve Valencii(foto: Scuderia Ferrari)
Devět z 25 zatáček relativně pomalých zatáček má obdobnou rychlost jejich průjezdu. Velmi důležitý je výjezd ze zatáček č. 2, 10, 17 a 25 - a tudíž i krouticí moment motoru a jeho ovladatelnost při nižších rychlostech. Na první rychlostní stupeň se v každém kole podřazuje (dle Lotusu) ve čtyřech až pěti místech - v zatáčkách č. 8, 10, 17 a 25. Mezi 18. - 20. zatáčkou na piloty působí přetížení 2,5 G po dobu 3 sekund.Důležitý bude i maximální výkon, jelikož na plný plyn zde piloti jedou 59,7 % okruhu (dle Renaultu). Nejdelší úsek na plný plyn začíná v zatáčce za mostem: měří 970 m a monoposty jej urazí během 13 sekund. Převodovka během jednoho kola přeřadí 71krát (více o převodovkách ve Valencii zde).
Nejlepší možnosti k předjetí nabízejí zatáčky č. 12 a 17. Mike Gascoyne sice loni s nadsázkou prohlásil, že zde nedošlo nikdy k žádnému předjetí, tentokrát se však díky pneumatikám Pirelli a dvěma DRS zónám nudy bát nemusíme.
Hamilton zde loni skončil přes penalizaci za předjetí safety caru druhý(foto: Vodafone McLaren Mercedes)
Opotřebení pneumatik je na okruhu vedoucím přístavem a lemujícím moře střední. Pirelli mělo stejně jako loni Bridgestone původně přivézt super-měkkou a střední směs pneumatik, na poslední chvíli se však rozhodlo alokaci změnit (více zde): super-měkké pneumatiky nahradí o stupeň tvrdšími měkkými.
I střední směs nebude taková, na kterou byly týmy zvyklé z předsezónních testů, protože došlo k její modifikaci - nyní je o něco tvrdší. Takto upravenou střední pneumatiku si mohly stáje poprvé otestovat před dvěma týdny v Montrealu.
Ztráta plynoucí z průjezdu 243 metrů dlouhou boxovou uličkou ve Valencii činí 12,7 vteřin (21 sec včetně zastávky). Za jedno kolo zde auta spotřebují 2,4 kg paliva (Williams udává 2,9 kg). S úbytkem 10 kg paliva vozy zrychlí o 0,3 sec.
Loňský průjezd částí okruhu s Robertem Kubicou
Závodní rekord zde drží nejrychlejší Timo Glock s Toyotou z roku 2009 - 1:38,683 min, Jenson Button byl loni jen o 83 tisícin pomalejší. Kvalifikaci tehdy vyhrál Sebastian Vettel časem 1:37,587 min, v nedělním závodě si také dojel pro vítězství.
Mercedes údajně měsíce pracoval na řešení přehřívání pneumatik. Výkon v Rakousku však ukázal, že problém přetrvává.
Lando Norris potvrdil svůj impozantní vzestup a v Rakousku si připsal už třetí vítězství v sezóně 2025. Ačkoliv jeho triumf nepřišel jako překvapení, svým výkonem nekompromisně dokázal, že patří mezi absolutní špičku. Navíc poslal jasný vzkaz všem, kdo o jeho schopnostech pochybují.
Nové záběry mimo televizní přenos, kde Fernando Alonso vyjel z tratě poté, co Lewis Hamilton při předjíždění v Rakousku přišel „trochu pozdě“. Alonso se tak vyhnul kolizi při Hamiltonově riskantním manévru.
Toto Wolff vyzval italské fanoušky a média, aby dali Fredericu Vasseurovi čas a prostor na práci ve Ferrari. Reagoval tak na rostoucí spekulace o jeho budoucnosti v čele týmu.
Red Bull se i po povýšení Jukiho Cunody stále potýká s problémy na druhém místě, což vyvolává otázky, zda bude muset provést druhou změnu jezdce v tomto roce.
Fanoušci Franca Colapinta vyzvali FIA a Formuli 1, aby odsoudily nenávistné útoky vůči jezdci Alpine. Po incidentu s Oscarem Piastrim v Rakousku čelil Colapinto urážkám i výhrůžkám smrtí.
Tým Williams zažil v Rakousku těžký den, když oba jeho vozy nedokončily závod. Dvojité odstoupení podtrhlo pokračující technické i výkonnostní problémy, které stáj v letošní sezóně trápí.
Lando Norris stáhl náskok týmového kolegy Oscara Piastriho na pouhých 15 bodů. Tím dál potvrzuje svou formu a zajišťuje McLarenu napínavý interní boj o titul.
Ferrari skončilo na Velké ceně Rakouska s Charlesem Leclercem třetí a Lewisem Hamiltonem čtvrtý, přičemž Hamilton během závodu zpochybňoval týmovou strategii. Zástupce šéfa Ferrari Jerome d'Ambrosio však ujistil, že zvolený přístup byl optimální.
Šéf Red Bullu Christian Horner po Velké ceně Rakouska jen stroze komentoval výkon Yukiho Tsunody. Jeho zdrženlivé vyjádření naznačuje, že důvěra v japonského jezdce v týmu slábne.
Po nevydařené domácí Velké ceně Red Bullu Helmut Marko uvedl, že letošní titul s Maxem Verstappenem je velmi nepravděpodobný. Zůstává však otázkou, jak vážné problémy tým skutečně má.
Bernie Ecclestone, bývalý šéf Formule 1, se v Rakousku objevil při slavnostním ceremoniálu, kde předával Prezidentskou medaili vítězi závodu Landu Norrisovi. Tento čestný úkol mu byl svěřen na pozvání prezidenta FIA Mohammeda Ben Sulayema.