Italská Monza je nejrychlejším okruhem letošního kalendáře s bohatou historií. Tradičnímu okruhu dodávají jedinečnou atmosféru i italští fanoušci, kteří doma mohutně ženou vpřed své oblíbené Ferrari.
Okruh představuje pro vozy Formule 1 unikátní výzvu. V tomto "chrámu rychlosti" jezdí piloti na rovinkách až 345 km/hod, přičemž se průměrná rychlost na kolo blíží 250 km/hod.
Kvůli jedinečným vlastnostem okruhu - dlouhým rovinkám a malému počtu rychlých zatáček - vyvíjejí týmy speciální aerodynamické balíky, aby co nejrychleji zvládli 5793 metrů dlouhé kolo, které v neděli vítěz urazí 53krát, což představuje vzdálenost 306,72 km.
Například upravená zadní křídla, která se na vozech o víkendu poprvé objeví, v žádných jiných závodech neuvidíme. Aerodynamika vozů zde generuje o čtvrtinu méně přítlaku než v Monaku - proto taky maximální rychlosti přesahují 340 místo 290 km/hod. Na tento kompromis si piloti obtížně zvykají, chování vozu se v prvním tréninku často zdá podivné i zkušeným pilotům, přičemž si stěžují na nedostatek přilnavosti.
Mapka okruhu, zdroj: Formula1.com
Týmy se zaměřují samozřejmě také na přední křídla, jedná se ale o nákladnou věc vzhledem k tomu, že nemá využití na jiných tratích. "Víme, že to musíme dělat každý rok. A protože příprava křídel trvá dlouho, s verzí pro nízký přítlak začínáme v aero-tunelu již v květnu. Po dvou či třech testech v tunelu, přičemž každý trvá několik dní, jsme s finálním balíkem hotovi v červenci," popisuje přípravy na Monzu technický ředitel Renaultu James Allison.
Letos se situace liší ve využití F-kanálů. Vozy díky ním obecně jezdí ve srovnání s minulými lety s větším přítlakem - na rovinkách však díky sofistikovaným systémům pro oddělování proudu vzduchu na zadním křídle neztrácejí, celkový čas na kolo se naopak zlepšil. Bude zajímavé sledovat, zda ho některé týmy na Monze opravdu z vozu sundají.
Hlavní rovinka následující po jedinečné poslední otevírající se zatáčce Parabolica, v níž na piloty po 400 m působí boční přetížení, přičemž neustále zrychlují, měří 1,3 km. Dlouhých rovných úseků je zde více, například 911 metrů mezi Lesmo a Ascari. Není divu, že na plný plyn se jede 73% okruhu, nejvíce v letošním kalendáři.
Motory tedy v maximálních otáčkách během závodu ujedou téměř 224 km, což představuje enormní zátěž. Proto zde všechny týmy také nasadí novou pohonnou jednotku. Během jednoho kola spotřebují kolem 2,3 kg paliva.
Loni zde si i zde po omračujícím výkonu v Belgii vedla dobře stáj Force India
Papírově by se mohlo zdát, že Monza je ideálním okruhem na předjíždění. Proč je to v reálu jinak? Dlouhých rovinek je sice dostatek, problémem však je, že na ně vyjíždějí z rychlejších zatáček, v nichž se kvůli ztrátě přítlaku nemohou dostatečně přiblížit svému soupeři - což je přesně případ Parabolicy a následující dlouhé hlavní rovinky.
Trať v milánském parku klade rovněž extrémní nároky na brzdy - opět nejvyšší, s jakou se musí týmy během roku vypořádat. Vozy zde totiž zpomalují z vysokých rychlostí do pomalých zatáček. Prudkým brzděním stráví jezdci 11% času jednoho okruhu.
Například do první šikany se přiřítí rychlostí přes 340 km/hod, jenž projíždí ji pouze 100 km/hod. Na 150 metrech musí rychlost snížit o 240 km/hod. Kvůli zákazu dotankování se brzdové systémy budou muset vypořádat s o 10% vyšším množstvím energie než vloni. Proto můžeme očekávat na rozdíl od Belgie opět zvětšování brzdových kanálků, podobně jako tomu bylo v Montrealu, který se vyznačuje podobnými nároky. Piloti musí na brzdový pedál vyvíjet tlak až 140 kg, přičemž síla brzd dosahuje 2200 kW.
Další zvláštností na okruhu vzdáleném 200 km od Maranella je jízda přes obrubníky, která je pro dosažení dobrého času nutné agresívně přejíždět.
Naopak na pneumatiky jsou kladeny nízké nároky, byť kvůli vysokým rychlostem zde Bridgestone doveze tvrdší kombinaci: měkkou a tvrdou směs. Převodovka také nedostává s 22 přeřazeními na kolo moc zabrat.
Závodní rekord drží Rubens Barrichello, jenž na Ferrari v roce 2004 během Velké ceny Itálie urazil jedno kolo za 1:21,046 min.
Loni ho v prostřední části kvalifikace ujel Jenson Button na Brawnu za 1:22,955 min, v závodě byl v tomto ohledu nejúspěšnější Adrian Sutil s Force Indií - 1:24,739 min. Dostane se letos někdo opět pod hranicí 82 vteřin? Definitivní odpověď nám dá sobotní kvalifikace.
Charles Leclerc si v sobotní kvalifikaci na GP Japonska zajistil čtvrté místo, přesto však nezastíral frustraci z letošních změn pravidel. Po Q3 ostře kritizoval novou úpravu pravidel pro kvalifikaci.
Max Verstappen zažil na Suzuce těžkou sobotu. V kvalifikaci skončil už v Q2, přičemž jeho týmový kolega z Red Bullu, Isack Hadjar, ho podruhé během tří závodních víkendů dokázal překonat.
Kimi Antonelli si vyjel pole position pro Velkou cenu Japonska a potvrdil skvělou formu z úvodu sezony Formula 1. Mladý Ital tak ovládl kvalifikaci podruhé za sebou během asijské části ročníku.
Max Verstappen přiznal, že Red Bull má po pátečních trénincích v Japonsku „velké problémy“ poté, co klesl na desáté místo.
Šéf týmu Andrea Stella ujišťuje, že technický problém, který znemožnil Landu Norrisovi a Oscarovi Piastrimu startovat ve Velké ceně Číny, šlo o jednorázovou záležitost.
Oscar Piastri ve druhém tréninku na Velkou cenu Japonska překonal oba jezdce Mercedesu a výrazně na sebe upozornil. Australan, který dosud v sezoně neodjel ani jedno závodní kolo, tak vstoupil do víkendu ve velmi silném tempu.
Mercedes vstoupil do víkendu Velké ceny Japonska dominantně a už v úvodní hodině tréninku potvrdil roli favorita. Silný výkon naznačil, že by německá stáj mohla výrazně zasáhnout do boje o vítězství.
Fernando Alonso dorazí na Suzuku s mírným zpožděním. Důvodem je radostná rodinná událost, a to narození svého prvního dítěte. Aston Martin potvrdil, že tento osobní moment je důvodem jeho pozdějšího příjezdu.
FIA před Japanese Grand Prix upravila pravidla kvalifikace, aby omezila extrémní využívání rekuperované energie a podpořila přirozenější jízdní styl ve Formula 1.
Max Verstappen ve čtvrtek pozdržel začátek mediálního programu, když nechtěl okamžitě předstoupit před novináře.
Navzdory silnému začátku v roli šéfa týmu Formule 1 se Jonathan Wheatley rozhodl odejít a otevřel tak otázku, kam povedou jeho další kroky. V paddocku se okamžitě rozběhly spekulace o tom, která stáj či projekt by ho mohl získat.
Bývalý jezdec F1 a komentátor Jolyon Palmer je přesvědčen, že jednání mezi Maxe Verstappenem a šéfem Mercedesu Toto Wolffem jsou nevyhnutelná.