Zvítězit v Monze v kokpitu rudého vozu Ferrari znamená vrýt se nesmazatelně do srdcí všech tifosi. Pojďme si připomenout všechny, kterým se to povedlo.
Alberto Ascari Dvojnásobný mistr světa z let 1952 a 1953, byl pilotem Ferrari v sezónách 1950 až 1954 a v rudých vozech dokázal zvítězit na Monze v roce 1951 a 1952. Vítězství z roku 1951, je o to cennější, že jeho největšími soupeři byly především vozy Alfa Romeo, milánská automobilka v té době jednoznačně dominovala všem závodům formule 1. Nakonec se Velká cena Itálie 1951 stala totálním fiaskem pro obě esa Alfy Romeo, Fangia v závodě zradil motor a Farina nakonec dojel třetí ve voze svého kolegy Bonetta, když ho postihla stejná porucha jako Argentince. José Froilan Gonzalez, druhým místem završil historicky první double pro Ferrari. V následujícím roce bylo pořadí na prvních dvou místech v cíli totožné a pro Ferrari o to snazší, že v oněch letech na tratích jednoznačně kralovalo.
Philip Toll HillMistr světa z roku 1961, jezdil v Maranellu v letech 1958 až 1962, na Monze si získal diváky stejně jako Ascari dvěma triumfy (1960 a 1961). Obě vítězství získal Hill na desetikilometrové trati, která vznikla spojením klasického okruhu s vysokorychlostním oválem. Hillovo vítězství prolomilo dva historické milníky, bylo to první vítězství amerického pilota v závodě formule 1 a zároveň poslední vítězství monopostu se starou koncepcí: s motorem vpředu. Vítězství z roku 1961 bylo zahaleno do roušky smutku, nad ztrátou týmového kolegy Wolfganga von Tripse a dalšími čtrnácti vyhaslými životy.
John Norman SurteesMistr světa z roku 1964, v rudých vozech se prezentoval od roku 1963 do roku 1966, v Monze sice zvítězil dvakrát, ale pouze v roce 1964 pro vzpínajícího se koníka. Surtees předvedl strhující podívanou, především nádhernými souboji o vedení v závodě s Danem Gurneyem, kterého v závěru závodu zradil motor. John Surtees přidal k vítězství i nejrychlejší kolo a jelikož startoval do závodu z pole position, získal hattrick.
Ludovico ScarfiottiZískal v Monze své jediné vítězství v kariéře pilota formule 1, u Enza Ferrariho závodil od roku 1963 až do roku 1967. Italská Grand Prix roku 1966, měla vozům Ferrari vyhovovat, což potvrdili hned v kvalifikaci, kterou vyhrál Parkes před Scarfiottim, ale oběma se start příliš nepovedl a propadli se do hlouby pole. Ludovico dokonce až na sedmou pozici, ale strhující stíhací jízdou se již ve třináctém okruhu vypracoval do vedení a svůj náskok neustále navyšoval až na 6 vteřin. Scarfiotti je zatím posledním Italem, který dokázal triumfovat před domácími tifosi.
Gian-Claudio Giuseppe RegazzoniVíce mistr světa z roku 1974, hájící barvy rudých vozů v letech 1970 až 1976, dokázal zvítězit v Monze v roce 1970 a 1975. Zatímco to první vítězství bylo zakaleno tragickou nehodou Jochena Rindta, který havaroval během kvalifikace, to druhé si již vychutnal plnými doušky a zvítězil famózním způsobem start - cíl.
Jody ScheckterMistr světa z roku 1979, u Ferrari pobyl jen krátce v sezóně 1979 a 1980, v Monze oslavil, jak zisk svého titulu, tak zisk poháru konstruktérů pro svůj tým. Velká cena Itálie roku 1979, měla být pouhou formalitou a potvrdit oba tituly pro Ferrari před domácím publikem, Jody ani Gilles nezklamali. Po strhujícím závodě v bouřlivé atmosféře, rozpoutali nevídaný výbuch vášně a euforie, poté co získali pro stáj double.
Gerhard BergerZávodil ve Sscuderii Ferrari v letech 1987 a 1989 a znovu v 1993 a 1995, v Monze zvítězil v roce 1988. Mělo to být znovu, tak jako po celou sezónu, exhibiční vystoupení McLarenu a průběh závodu tomu i nasvědčoval. Po celou dobu Grand Prix jezdil v čele Ayrton Senna s Prostem v zádech, dvojice Ferrari, Berger – Alboreto si držela s pěkným odstupem další dvě příčky. Ale jakoby něco z hůry chtělo uctít památku právě zesnulého Enza Ferrariho, nejprve se odporoučela pohonná jednotka u Prostova vozu, posléze chyboval Senna a po kolizi ze závodu odstoupil.
Michael SchumacherSedminásobný mistr světa, jezdil u Ferrari od roku 1996 až do roku 2006 a v Monze dokázal přivést tifosi k naprostému šílenství pětkrát (1996, 1998, 2000, 2003 a 2006). V roce 1996 si dokázal získat publikum famózní stíhací jízdou poté, co se po startu ze třetího místa propadl do hlouby pole. Nakonec zvítězil s obrovským náskokem 18 sekund. V roce 1998, zase sváděl souboj s Mikou Häkkinenem a to nejen v samotném závodě, ale především v boji o titul. Itálie byla v deliriu, dvojice Schumacher- Irvine, dokázala srovnat skóre v obou šampionátech. Píše se rok 2000, Monza je znovu svědkem neúnavného tažení za titulem ze strany německého pilota, Schumacher ukrajuje další body z Häkkinenova náskoku. 2003, Ferrari není tak dominantní jak v předešlých letech, je to znovu Schumacher, který se nechá vybičovat domácím obecenstvem k nesmrtelným výkonům. 2006, Schumacher rozvášnil všechny tifosi svým triumfem na domácí půdě, vzápětí je zchladil prohlášením o ukončení své bohaté kariéry.
Rubens BarrichelloVe Scuderii působil v letech 2000 a 2005, v Monze triumfoval v roce 2002 a 2004. Obě svá vítězství Rubens datuje do období, kdy bylo Ferrari neporazitelné. V roce 2002 byla situace v šampionátu již natolik jasná, že Ferrari nepotřebovalo určovat, kdo má zvítězit a nechalo Brazilce, aby okusil ten slastný pocit vítězství v Monze. Prakticky totožný scénář se opakoval po roční přestávce.
Fernando AlonsoMisrtr světa z roku 2005 a 2006, ve Ferrari je nováčkem a jeho vítězství máme ještě všichni v dobré paměti, stalo se tak 12. záři 2010.
Lewis Hamilton podle bývalého inženýra Ferrari Roba Smedleyho získal v Kanadě psychologickou výhodu nad Charlesem Leclercem. Dojel druhý a výrazně ho porazil. Leclerc označil víkend za jeden z nejhorších v kariéře. Smedley tvrdí, že to ovlivnilo jeho psychiku i týmový souboj.
George Russell patří mezi hlavní kandidáty na titul mistra světa F1 v sezoně 2026. Jezdec Mercedesu bojuje o prvenství s týmovým kolegou Kimim Antonellim, ale místo sledování soupeřů se soustředí na vlastní výkony. Věří, že pokud podá maximum, může porazit kohokoliv.
Mercedes ukončil jednání o koupi 24% podílu ve stáji Alpine F1 od společnosti Otro Capital. Důvodem měla být vysoká požadovaná cena, která oceňuje tým až na tři miliardy dolarů. Odchod Mercedesu posiluje pozici Christiana Hornera, jehož plány však může zkomplikovat právo veta Renaultu.
Technický ředitel Mercedesu James Allison odhalil příčinu předčasného odstoupení George Russella při Velké ceně Kanady. Porucha ukončila jeho závod po 29 kolech a připravila ho o boj s Antonellim, který vyhrál čtvrtý závod v řadě.
FIA rozhodla, že Monako 2026 se pojede bez aktivní aerodynamiky, „straight mode“ i DRS kvůli bezpečnosti v úzkých ulicích a tunelu. Vozy budou mít pevné aero, což výrazně změní techniku i strategii závodu v Monte Carlu.
Zak Brown připustil, že McLaren by mohl v budoucnu zvážit vývoj vlastních F1 motorů, pokud by to dávalo finanční smysl. Reaguje tak na úvahy FIA o návratu k jednodušším V8 jednotkám. Tým je ale zatím spokojený se spoluprací s Mercedesem.
Valtteri Bottas čelí po Velké ceně Kanady spekulacím o možné ztrátě místa u Cadillacu. Zákulisní zdroje ale tvrzení odmítají a zdůrazňují, že tým si zkušeného Fina nadále cení. Náhradník Colton Herta navíc aktuálně nesplňuje podmínky pro závodění ve Formuli 1.
McLaren potvrdil příchod Gianpiera Lambiaseho do své struktury jako posily pro závodní vedení, zatímco Red Bull naznačil, že by mohl v budoucnu mířit až na pozici týmového šéfa. Andrea Stella ale spekulace odmítá a zdůrazňuje, že jeho role je čistě o posílení leadershipu týmu.
Ford po 22 letech zaznamenal návrat na stupně vítězů ve Formuli 1 díky spolupráci s Red Bull Powertrains. Mark Rushbrook označil třetí místo Maxe Verstappena v Kanadě za historický milník a potvrdil, že partnerství s Red Bullem se rychle rozvíjí.
Prezident FIA Mohammed Ben Sulayem navrhl zrušení limitu funkčních období ve vedení Mezinárodní automobilové federace. O návrhu bude hlasovat Valné shromáždění FIA. Přichází v době kritiky vedení, odchodů funkcionářů a sporů s jezdci F1.
Alpine oznámil od sezony 2027 historické partnerství s Gucci. Luxusní módní dům se stane prvním titulárním partnerem týmu F1 z oblasti high fashion a nahradí dosavadního partnera BWT.
Velká cena Kanady přinesla ve Ferrari výrazný kontrast výkonnosti. Charles Leclerc po závodě přiznal, že šlo o jeho nejhorší víkend ve Formuli 1, zatímco Lewis Hamilton naopak ukázal silnou formu a v interním souboji jasně dominoval. Přesto Leclerc vytěžil čtvrté místo, které neodpovídalo jeho pocitům z jízdy.