Jedna z nejromantičtějších a zároveň nejdramatičtějších postav světového motorismu, Jochen Rindt, stal se jediným pilotem, který získal titul světového šampiona posmrtně.
Je 5. září 1970, na trati v Monze probíhá kvalifikace na Grand Prix Itálie. Náhle se rozvíří prach v Parabolice, poté co opět usedne, odhalí trosky červeného Lotusu, jen startovní číslo 22 dává tušit, že se jedná o Jochena Rindta…
Karl Jochen Rindt (18. dubna 1942, Mainz – 5. září 1970, Monza)
Narodil se jako válečné dítě v roce 1942, německému otci a rakouské matce. Na své rodiče nemohl mít žádné vzpomínky, oba zahynuli při bombardovaní Hamburgu v roce 1943. Nataschu, Jochenovu jedinou dceru, čekal podobný osud, nikdy neměla svého tátu poznat - byly jí dva roky, když v Monze havaroval.
Jochen vyrůstal u svých prarodičů v rakouském Grazu, oženil se s finskou modelkou a přestěhoval se do Švýcarska, do domu na břehu ženevského jezera.
Se závody začal v roce 1961, s vozem Simca se účastnil rally a později i závodu cestovních vozů s Alfou Romeo. Při svém debutu ve formuli junior (1963) poznal tehdy začínající jezdce, Stewarta a Sifferta. V roce 1964 již závodí ve formuli 2, které absolutně dominoval a ještě téhož roku získává možnost vyzkoušet si formuli 1 na domácí půdě ve Velké ceně Rakouska. Po startu ze třináctého místa, je nucený odstoupit pro poruchu převodovky svého Brabhamu.
V roce 1965 se dostal do týmu Cooper, jako partner Bruce McLarena. Ale více se mu daří za volantem Ferrari při 24 hodinovce v Le Mans, kterou společně s Mastenem Gregorym, vyhrál. V roce 1966 začal Cooper používat třílitrové motory Maserati, na výsledku to bylo okamžitě znát, Rindt získal své první pódiové umístění v Belgii, dojel druhý, následovalo třetí místo v Německu a znovu druhé místo v USA. Po pravidelném bodovém přísunu získává třetí místo v konečném hodnocení šampionátu. O rok později, Cooper na konkurenci již nestačí, Jochen Rindt dokázal v mistrovství světa bodovat pouze dvěma čtvrtými místy, je třináctý. V roce 1968 se vrací do Brabhamu, ale situace se opakuje, jen čtvrtá místa střídá za dvě třetí. Koncem roku odchází do Lotusu.
Ve vozech Colina Chapmana se dokázal plně seberealizovat a to i přesto, že jeho týmovým kolegou byl Graham Hill. První vítězství na sebe nenechá dlouho čekat, dostavilo se ještě téhož roku, ve Watkins Glen. Chapman nutně potřeboval plnohodnotnou náhradu za Jima Clarka, který přišel o život na Hockenheimu. A i když jejich první setkání nejsou ideální, oba tuší, že se jedná o osudový vztah. Začátek roku 1970, je ze říše snů, Rindt vítězí v Monaku, Holandsku, Francii, Británii a Německu a s obrovským náskokem vede šampionát. „Toho štěstí je až příliš, začínám si dělat starosti, protože takhle to nemůže dál pokračovat,“ prohlásil Rindt před Monzou. A opravdu, jednoho teplého letního dne, 5. září 1970, byla tato série přerušena a sní i život mladého rakouského pilota.
Jochen Rindt, startoval v 60 závodech formule 1, šest jich vyhrál, desetkrát startoval z pole position, získal 109 bodů.
James Vowles předvedl nečekaný a působivý krok, který ukázal lidskou stránku formule 1 a získal respekt fanoušků i odborníků. Otázka, zda by totéž udělal i Toto Wolff, odhaluje rozdíly ve stylu vedení a připomíná, že v motorsportu jde nejen o techniku, ale i o lidský přístup.
Přestup Lewise Hamiltona do Ferrari zatím nenaplnil očekávání o návratu na vrchol. Po nevydařené Velké ceně Španělska, kterou sám označil za svou nejhorší, britský šampion přiznal frustraci a dál hledá cestu, jak se s novým autem i týmem sžít.
Max Verstappen se blíží k zásadnímu bodu své kariéry, podle zákulisních informací se po Velké ceně Rakouska uzavře jeho výstupní klauzule. Pokud Red Bull zůstane v nejlepší čtyřce Poháru konstruktérů, trojnásobný mistr světa zůstane v týmu i pro sezonu 2026.
Nico Rosberg po Velké ceně Španělska prohlásil, že Lewis Hamilton se ve Ferrari nachází v opravdu těžké situaci, která zdaleka neodpovídá jeho očekáváním.
Felipe Drugovich je připraven vzdát se startu v Le Mans, aby mohl případně zaskočit za Lance Strolla při domácí Velké ceně Kanady. Brazilský rezervní jezdec Aston Martinu tím dává jasně najevo, že Formule 1 má pro něj absolutní prioritu.
Max Verstappen nezvládl vypjatý závěr Velké ceny Španělska 2025, která pro něj skončila penalizací a propadem na desáté místo.
Juan Pablo Montoya kritizoval napjatou spolupráci mezi Lewisem Hamiltonem a jeho inženýrem Riccardem Adamim a vyzval britského jezdce, aby se „naštval“ a vyžádal si změnu.
Zak Brown označil double McLarenu v Barceloně za odměnu díky tvrdé práci celého týmu a důkaz potenciálu letošního vozu. Podle něj McLaren tímto výsledkem potvrdil, že je letos seriózním kandidátem na titul.
Velká cena Španělska 2025 skončila pro Maxe Verstappena zklamáním, když po incidentu s Russellem a penalizaci skončil až desátý. Po závodě odletěl soukromým tryskáčem a přistál na letišti v Praze.
Přestože McLaren slavil vítězství, průběh závodu rozhodně nebyl bezstarostný. Napětí v garáži výrazně stouplo ve chvíli, kdy začala být zřejmá Verstappenova strategie tří zastávek. V táboře papájových se v tu chvíli rozhodně nedýchalo klidně.
Mistr světa Max Verstappen se během Velké ceny Španělska dostal do sporu kvůli kolizi s Georgem Russellem, kterou nejprve bagatelizoval. Později však na sociálních sítích přiznal, že „to se nemělo stát“, což ukazuje jeho schopnost uznat chybu.
Nico Hülkenberg ze šestnáctého místa v závodě vylepšil pozici až na pátou a předjel i Lewisa Hamiltona, což podpořilo skvělé tempo Sauberu a výhoda čerstvých pneumatik po restartu. Vyzdvihl také zásluhu nedávných vylepšení vozu.