Lewis Hamilton: jeho minulost, přítomnost a budoucnost

Je trojnásobným šampionem, jedním z nejúspěšnějších pilotů v historii F1 a řadí se mezi nejznámější sportovce planety - to je Lewis Carl Davidson Hamilton, jedenatřicetiletý Brit, vítěz 43 Grand Prix. Jak si udržuje svou motivaci a co mu přinese budoucnost?

Nechme tedy Lewise Hamiltona hovořit o...

... jeho dalších cílech v F1:"Cílem závodění je excelovat při každé příležitosti, a to pořád chci. Stále chci vítězit v mistrovství světa, stále chci vyhrávat závody. Dělám to, protože závodění miluji. Budu tedy pokračovat tak dlouho, dokud se mi to bude líbit, a zase jen proto, abych mohl vyhrávat. Nikdy jsem tu nebyl proto, abych se jen zúčastnil, to pro mě nikdy nebylo a nebude.

... jeho životě mimo F1:"Snažím se dělat mnoho dalších věcí, jak to je jenom trochu možné. Je toho tolik, co bych chtěl, ale není na to dost času. Hodně času mi zabere hudba. Miluju čas strávený s rodinou a přáteli. Baví mě móda. Mám rád děti, chtěl bych s nimi opravdu víc pracovat a také pomáhat zvířatům. Často se s nimi zachází nelidsky, stejně jako s lidmi.

Je mnoho věcí, do kterých bych se chtěl zapojit, proto doufám, že budu mít v životě dost času, abych toho stihl co nejvíce. Až přijde v mém životě chvíle, kdy se ohlednu, abych mohl říci, že jsem dosáhl mnoha úspěchů nejen v závodění, ale také v jiných ovlastech.

Jsem ale stále ve fázi objevování, není kam spěchat. Není to jako při ukončení školní docházky, kdy se musíte rozhodnout, jak bude vaše kariéra pokračovat. Objevuji, abych mohl kráčet dál."

... jeho zlepšení v roli pilota:"Pro jakéhokoli sportovce - tedy nevím, zda to platí i pro všechny ostatní - je těžké být »lepší«, když už cítíte, že jste nejlepší. Ale pořád je co zlepšovat, nikdy nebudete ve všem perfektní.

Když se podíváte na Novaka Djokoviće, je v současné době nejlepší, ale vsadím jakoukoli sumu na to, že i on má drobné nedostatky a stále na nich bude pracovat, aby byl ještě lepší. A jak on poroste, ostatní budou klesat.

Může existovat deset bodů vedoucích k perfekcionismu, ale spíš je dobré najít rovnováhu. Každý rok vylepšíte jednu oblast a některá jiná zase trochu poklesne. Cílem je dosáhnout dokonalosti ve všech, to je ostatně životní cyklus.

Byl bych scbopen pilotovat už v deseti letech tak, jak to dokážu nyní, jen jsem teď až na úrovni F1. Rozumím si se svými inženýry, kteří vystudovali univerzitu v Oxfordu. Rozumím mechanickému nastavení. Takže vzrostly moje znalosti a moudrost, vyspěl jsem mentálně, ale řízení je pořád stejné.

Jsou ale určité závodní oblasti. Jednou jsem výborný ohledně brždění, jindy je to jen tak tak. Jeden víkend mi jdou skvěle zastávky v boxech, další to nestojí za řeč. To je prostě závodění."

... Rosbergovi, zda se od doby závodění na motokárách změnil:"Ne tak docela. Jediná změna se udála před několika lety. Toho dne se choval podobně jako já. Až ho jednou navštívím, tak bychom mohli vyrazit na motocyklech, on si vezme motorku, já kolo - budeme jezdit celý den, třeba v dešti, vezmeme si čtyřkoliky, zahrajeme si paintball nebo něco jiného nebezpečného. Ale zatímco já tohle dělám, tak on ne - a v tom je jediný rozdíl."

... tom, zda je jako trojnásobný mistr uvolněnější:"Nemám pocit, že bych se cítil uvolněnější, chci jen vyhrát další šampionát. Nevím, možná je to podvědomá víra v sebe sama za mých 23 let závodění. Je to stejné, jako když stojíte proti zdi a zkoušíte se přes ni dostat a ta zeď představuje břímě na vašich ramenech. Možná mi všechny přibývající závody během let, pochybnosti a vyhraná mistrovství pomohly. Doufejme, že budou přibývat i nadále." 

... jmenování časopisu Time jedním z nejvlivnější stovky lidí:"Je to pro mě čest. Bylo to šílené, když celá ta stovka lidí byla na obrazovce. Sto lidí ze sedmi nebo osmi miliard na celé planetě... to je docela cool.

Takže jsem se cítil opravdu poctěn možností setkat se s tolika lidmi. Musím se o ten pocit podělit s mou maminkou. Když jsem seděl v Stevenage, kde jsem vyrůstal, tak jsem tušil, že budu závodit, ale sedět v místnosti s potenciálním prezidentem nebo dokonce samotným prezidentem? Je to svým způsobem absurdní, ale také velmi unikátní. Neberu to jako samozřejmost, té chvíle jsem si užil. 

Pro mě bylo zvlášť pozoruhodné být u toho, americká média jen zřídka někoho z našeho sportu pozznají, takže fakt, že jsem byl pozván, byl pěkně crazy. Jinak to říci nelze."