Grosjean o první sezóně s Haasem, nových pravidlech a svých ambicích

Po úvodním šestém a pátém místě však přišlo určité vystřízlivění z euforie a věci nabraly směr, který bývá označován jako jízda po horské dráze. I když úvodní sezóna zůstane pochopitelně velice dobře zdokumentována, Francouz se se svým chlebodárcem těší na nadcházející ročník.

Co se vám táhlo myslí, když jste se rozhodl připojit k týmu Haas? Mnoho lidí si myslelo, že by bylo skvělým rozhodnutím zůstat u Renaultu. Nejspíš ale z vašeho pohledu bylo dobře vidět, že by šlo o složitou záležitost a proto bude lepší vyzkoušet něco nového...

Romain Grosjean: Přesně tak, něco takového se odehrálo. Byl jsem součástí týmu, o němž jsem věděl na jaké pozici se nachází a do bude následovat. Dlouho jsem netušil, jestli dojde k převzetí Renaultem, ale věděl jsem, že udržet výkonnost v příštím roce bude hodně obtížné. Měl jsem telefonát s Güntherem Steinerem, na Monze jsem se s ním a Gene Haasem setkal. Při prvním setkání jsme si potřásli rukama - a bylo to. Naznačili mi, co hodlají udělat. Jejich přístup se mi líbil, žádné zbytečné řeči, rovnou k věci. Jejich stanovisko bylo: "Chceme závodit, žádnou zbytečnou politiku, chceme vstoupit do F1 a zlepšovat se". To bylo něco, co mě zaujalo, naznačili, že to může být hodně zajímavé. Pak jsme opravdu začali a všechno se odehrávalo jako ve snu.

Byly pro vás rozhodující úspěchy v podnikání a v oblasti NASCAR, kterých Gene Haas dosáhl?

RG: Veděl jsem o nich. Znal jsem Geneho minulost, stejně jako Güntherovu. Věděl jsem, že se Gene v závodní problematice orientuje, alespoň v NASCAR určitě. Trvalo mu několik let, než uspěl, takže jsem věděl, že nepůjdeme cestou "přicházíme do F1 s Haasem jako sponzorem a potřebujeme být na vrcholu". Naopak, naše krédo bylo "Přicházíme do F1, musíme se učit a pak uvidíme, kam až se dostaneme".

Mělo na vašem rozhodování podíl i vědomí, že jste o krok blíže k Ferrari? Doufal jste, že se všemi jejich daty budete ve spojení?

RG: Spíš ne. Ferrari je mým snem, to není žádné tajemství. Kdybych přijel do Austrálie s Renaultem a hned dosáhl na body, každý by říkal, že to je normální, když jde o tovární tým, a tak dále. Kdybych přijel do Melbourne a dosáhl na body s americkým týmem, už by to byl velký příběh. Z hlediska mé image, stejně jako USA a podobně, by to bylo něco obrovského. Proto jsem došel k závěru - je to dobrá image, dobrý marketing, sportovní výzva, to je pro mě výhodné, proto do toho půjdu. Než jsem se k týmu připojil, nebylo rána, abych se neprobudil a neptal se sám sebe: "Co budu dělat?" Ano, byly dobré časy i špatné, chvíle, kdy byste nejraději všechno zahodili. Nakonec jsem se vždy rád vrátil, kvůli lidem, se kterými pracuji, kvůli atmosféře a šéfům... je to pro mě perfektní.

Co jste očekával od prvního letošního závodu v Austrálii?

RG: Vůbec nic! V neděli ráno jsem se probudil a potkal se s Genem při snídani. Zeptal se mě: "Jsi nervózní?" Odpověděl jsem, že ne. Reagoval: "Na nedělní ráno jsi nějak moc tichý." Startoval jsem z 20. místa, takže mě požádal, abych především "... dokončil závod a pak se uvidí".

Odstartoval jsem, z výsledků zimních testů jsem věděl, že vůz je dobrý a nemuseli bychom být daleko od bodů. Zpočátku jsem měl trochu štěstí, další pro nás znamenala červená vlajka, takže jsme udrželi dobrou pozici do konce. Zůstat na trati byla součást naší strategie, důvěřovali jsme v náš propočet. Na to jsme se zaměřili, neohlížíme se na to, jak závodí ostatní, ale jen a jen na náš výkon. A to byl případ Austrálie.

Zřejmě jste si myslel, že zopakovat šesté místo bude obtížné, ale v Bahrajnu v příštím závodě to bylo ještě lepší.

RG: Bahrajn byl úžasný. Vlastně pořádně netuším, co se tam stalo, ale od prvního tréninku jsem pilotoval auto s vědomím, že je úžasné, chová se skvěle a vše jde podle plánu. Z jakého důvodu? Nevím a myslím, že to netuší nikdo. Myslím, že v této oblasti se můžeme zlepšit, protože od té chvíle jsme trochu ztratili návaznost. Ale je evidentní, že ten víkend všechno skvěle šlapalo.

Pak už bylo podstatně těžší bodovat. Bylo to částečně proto, že ostatní týmy prováděli efektivnější vývoj, a pro vás to bylo něco nového?

RG: Ano, navíc jsme se hodně brzy zaměřili na rok 2017, protože naše idea byla, že po příchodu do F1 by měl mít tým podstatně lepší druhou sezónu. A pokud toho chcete dosáhnout, tak je třeba učinit časné rozhodnutí připravit vůz, navíc byl ve hře ještě fakt týkající se změny pravidel. Proto jsme vývoj vozu vzdali poměrně brzo.

Muselo být těžké spokojit se po bodovaných příčkách s 13. nebo 14. místem...

RG: Honda se hodně zlepšila, takže nás předstihl McLaren. Bodoval jsem v Baku, ale tam se mi na chladič nalepil modrý sáček, takže jsem musel zastavit v boxech, aby mi ho sundali. V Británii jsme nedojeli, v Maďarsku a Německu jsme bojovali s vyvážením vozu a pokoušeli se zlepšit plno věcí. Pro nás to byla součást nabírání zkušeností. Ve Spa jsem měl body na dosah, ale trápil nás problem s napájecí jednotkou. V závodě nás to stálo hodně, mohl jsem skončit šestý. V Malajsii jsme mohli vyjet hodně bodů, bylo dost závodů, v nichž jsme mohli bodovat, ale nevyšlo to. Bylo třeba trocha štěstí, víc zkušeností a tak dále...

Využití některých komponentů od jiného týmu, ve vašem případě od Ferrari, bylo schváleno poměrně nedávno - jste s tímto řešením spokojen?

RG: Zdá se, že to funguje docela dobře. Je to přímější řešení, nemáme tolik potíží a nemusíme se starat o tolik dílů. Nějaký čas zabere, než pochopíme jak pracují, ale jakmile do této problematiky pronikneme, máme mnohem jednodušší život.

Existují ve spolupráci s externími dodavateli nějaké kompromisy?

RG: Ano, v prvním roce musíme zjistit, co funguje dobře a co trvá déle, než by mělo. První rok máme za sebou. S využitím komponentů od jiných dodavatelů se musíme dostat na náš standard, na pozici, o kterou usilujeme. Myslím, že jsme se hodně naučili. Doufejme, že přiští rok bude ten krok ještě větší a každou další sezónu i větší.

Hodně vás trápily některé mechanické problémy...

RG: Měli jsme dost potíží s předními křídly - Kanada byl další závod, kde jsem mohl a měl bodovat, ale ztratil jsem přední spoiler. Mohl bych uvést nejméně pět případů, kdy jsme mohli skončit na bodech, ale kvůli podobným problémům se tak nestalo. Mohla to být docela jiná sezóna, ale na druhou stranu šlo o náš první rok a tohle bylo součástí našeho učení. Nemohu ale akceptovat trápení s brzdami v Malajsii, nebyla to naše chyba, nýbrž selhání dodavatele, který by měl mít s F1 své zkušenosti - ani nám neposkytl řádné vysvětlení. Pokud jde o pochybení Dallary a zátěž je větší, než se čekalo, dobrá, příště to musí být lepší. Doposud jsme se vždy dokázali zdokonalit. 

Před první sezónou jste se dlouho připravovali. Jste si jist, že se to povede i v druhém roce?

RG: Věřil jsem Güntherovi Steinerovi i Gene Haasovi, když jsem se k projektu připojil, a moje víra v ně je stále velká. Myslím, že jejich cílem je absolvovat lepší druhý rok než první, na tom intenzivně pracují. Proto si myslím, že můžeme být v druhém roce ještě lepší.

Znamená změna pravidel pro váš tým příležitost nebo to budete mít těžší, protože vlastně budete začínat znovu?

RG: Kdyby pravidla zůstala stejná, vyvíjeli bychom letošní vůz a posunuli se dál. Ale s ohledem na změnu předpisů jsme vývoj záhy museli zastavit a věnovat se vozu pro rok 2017. Pro nás může být výhodou, že mám velmi dobré oddělení aerodynamiky. Pracuje se tam hodně tvrdě, k našemu týmu se připojilo hodně lidí, někteří velice zkušení. Je vidět dobře odvedená práce, vše je včas zaplaceno, což náš tým dělá seriózním. Máme dobrý štáb a proto se dá očekávat zlepšení.

Líbí se vám změna pravidel pro rok 2017?

RG: Domnívám se, že Formuli 1 velice prospěje. Chci rychlejší vozy, aby piloti mohli být agresivnější na pneumatiky a ne pořád rozumovat, co mohou. Chci mít možnost jet na doraz, projet zatáčkou a pomyslet si: "Jo, dokázal jsem to". To je něco, co nám chybělo. Takže i kvůli tomu se na příští rok těším.

Jak se vám líbí projekt, v němž je hlavní důraz kladen na vás, ve srovnání s většími týmy?

RG: Cítím se být součástí mozaiky, je to skvělé. Je to také velký tlak, protože chci napomoci k dalšímu posunu a zlepšovat se, ale na druhou stranu chápu, že o body se musím postarat já s plnou týmovou podporou. Když se nabourám, tak mi řeknou "nevadí, zkusil jsi maximum".

Naučil jste se toho hodně? Nacházíte se v týmu, který je asi na úrovni těch, v nichž jste působil předtím.

RG: V rámci spravedlnosti jsem byl na stejné úrovni v Renaultu nebo Lotusu, zvláště po roce 2014, kdy jsem usiloval, abychom byli v dalším roce lepší. Je to skvělé proživat to znovu, úžasné. 

Závodí se vám s nabytými zkušenostmi lépe?

RG: V závodech to je znát. V kvalifikaci mi ještě chybí cit pro pneumatiky. Od loňského roku se trochu změnily, moc mě to netěší. Ale budu připraven zajet napoprvé dobré kolo.

Haasu se nabízí jedinečná příležitost, ale mezi dvěma nebo třemi nejlepšími týmy chce být každý. Vyhlížíte své možnosti v letech 2018 či 2019, kdy mnoha soupeřům dobíhají smlouvy?

RG: Myslím, že to dělá víc lidí. Potenciálně jsem jedním z těch, kterým někdo může zavolat. Bylo by to skvělé. Chci se stát mistrem světa, proto také závodím. Chci vyhrát, delám vše pro to, abych vyhrál, Formuli 1 víc než cokoli jiného. Aby se mi to povedlo, musím se dostat do těch dvou nebo tří týmů. Jen zopakuji, můj čas ještě přijde. Nebo také ne? Kdo ví... Teď jsem spokojen tam, kde jsem. Kdybych mohl dosáhnout prvního pódiového umístění pro Haas v F1, bylo by to skvělé. Už jsem pro ně bodoval, skončil v první pětici, teď je na řadě "bedna".

Do Formule 1 se hrnou noví mladíci jako Vandoorne, Leclerc, Giovinazzi... nemáte tak trochu strach, že vám zmizí loď za obzorem?

RG: Stát se to může, ale nemyslím, že by mi odplula. Existují týmy, které chtějí mít piloty, co už stanuli na stupních vítězů předtím, než je angažují. F1 je komplikovaná, můžete být v prvním roce hodně rychlí, ale to ještě neznamená, že získáte zkušenosti. Jistě, existuje spousta mladých kluků, ale mně je třicet a to je ten správný věk.

Budou s ohledem na změnu pravidel většími favority zkušenější piloti?

RG: Možná ano, možná ne. Jediné co mohu říci, že se vrátí souboje v zatáčkách, nic zásadnějšího nenastane. Příští rok k tomu může dojít, pak se větší zkušenost bude hodit a bude rozdílovým faktorem.