Věděli jste, proč jezdí Bottas se 77, Hamilton má 44 a Cunoda s 22? Něco málo o startovních číslech

Poměrně široké pojednání o startovních číslech jste si mohli na našich stránkách přečíst před necelými dvěma lety. Tentokrát se podíváme poněkud podrobněji, jak k nim současní piloti i ti, kteří se možná navždy, možná na nějaký čas s F1 rozžehnali, vlastně dostali a co pro ně znamenají.

Od roku 2014 už tedy panuje de facto svobodná volba při výběru startovního čísla, i když to tak jednoznačné není. Je třeba brát ohledy na daná pravidla, soupeře a v neposlední řadě i úctu. Jedničku si eventuelně může zvolit pouze úřadující mistr světa a je to také jediná varianta, kdy si pilot může číslo změnit (žádné výmluvy, že mu začalo nosit smůlu se nepřijímají). Existuje i jediný případ, kdy konkrétní číslo nesmí být použito - z důvodu tragického skonu francouzského pilota Julese Bianchiho byla navždy vyřazena sedmnáctka.

Proč 22, 33, 44 či 77?

Když si projdeme vysvětlení pilotů, proč si to které číslo vybrali, většinou doputujeme k příběhům z nižších formulí a s tím souvisejících úspěchů. Max Verstappen léta brázdil F1 s pro něj tradičními dvěma trojkami. Jako dítě je měl na svém elektrickém vozítku a začínal s ním, v nižších kategoriích pak slavil úspěchy s číslem 3, jenže to už měl v době jeho postupu do F1 zabrané Daniel Ricciardo. Ale ne vždy byl jenom trojkám věrný - závodil také s třicítkou a při svých prvních zkušenostech jako třetí pilot v F1 měl na monopostu číslo 38. Jak vysvětlil momentální mistr světa přechod k jedničce? "Kolik budete mít šancí jezdit v F1 s jedničkou na monopostu? Nikdy nevíte, jak dlouho si ji budete moci užívat! Navíc ke své třiatřicítce se vždy můžu vrátit," vysvětluje dnes už dvojnásobný šampion. Mimochodem, naposledy měl toto číslo na monopostu Sebastian Vettel v ročníku 2014.

Lewis Hamilton se vždy držel své 44 a nevzdal se jí ani v dobách, kdy F1 kraloval a měl tedy povolené číslo 1. Poprvé zdobila čtyřiačtyřicítka jeho motokáru na počátku kariéry, ovšem tehdy elév Lewis vůbec nevěděl, jaké číslo zvolit. Pomohla mu SPZ na tatínkově autě: F44. Zdvojené číslovky jsou vůbec populární - počínaje jedenáctkou až po 77. 

Sergio Pérez - 11. Zvolil ho podle chilského fotbalisty Ivana Zamorana, zvaného Ivan Hrozný či Bam-Bam. "Líbila se hra a góly, které Bam-Bam střílel. Jsem jeho velkým fanouškem a proto jsem si vybral jeho číslo. Dodnes ho všude používám, jen kromě mojí e-mailové adresy," uculuje se Checo. 

Juki Cunoda - 22. Japonec je příkladem, jak vzniká z nouze ctnost. Vždy závodil s jedenáctkou, ale tu už měl v držení Pérez. Cunoda ji tedy prostě zdvojnásobil.

Carlos Sainz jr. - 55. Španěl využil koncovky svého křestního jména a začátku příjmení. "Když dáte ta dvě "s" k sobě, vypadají jako 55. Mám v oblibě pětku, ale s ní už jezdil Sebastian Vettel," dává k lepšímu Carlos.

Valtteri Bottas - 77. Finský pilot měl v oblibě - podobně jako několik dalších - dle mnohých šťastné číslo 7, jenže s ním jezdil Kimi Räikkönen. Tady nešlo pouze o zdvojení sedmiček (věděli jste, že něco podobného už v roce 1977 provedl na MS v ledním hokeji slavný Phil Esposito?), ale také o využití obchodního potenciálu, protože na produkty doporučované Valtterim si Fin dává logo Bo77as.

Sourozenci, soupeři, den narození, často stejná písnička

Lando Norris - 4. Britský pilot a naděje McLarenu má úsměvnou verzi: "Příběh mé čtyřky je takový, že vlastně žádný neexistuje. Ano, dobře se vyjímá v hashtagu #L4ndo, ale není to číslo, se kterým bych jezdil. Jsem velký fanoušek motocyklového šampiona Valentina Rossiho a zvažoval jsem použití jeho 46, ale pak jsem si řekl, že nemám zapotřebí někoho napodobovat, takže jsem se chopil čísla 4."

Pierre Gasly - 10. Francouz mířící do týmu Alpine s desítkou vyhrál v roce 2013 šampionát Renault 2.0 Eurocup. I tady můžeme najít fotbalovou stopu, protože Pierre byl velkým fanouškem francouzské hvězdy Zinedina Zidaneho - jak známo, "Zizou" předváděl své výkony právě s číslem 10.

Fernando Alonso - 14. Dvojnásobný mistr světa, měl k výběru čtrnáctky pádný důvod: 14. července 1999, když mu bylo 14 let, se stal mistrem světa na motokárách a samozřejmě na té své měl čtrnáctku. "Od té chvíle mi bylo jasné, že právě tohle je moje číslo," říká veterán F1.

Charles Leclerc - 16. První Monačan, jenž vyhrál závod F1, se narodil 16. října 1997. Takže sáhl po datu narození, k němuž ale vedla delší cesta: "Nejdřív jsem jezdil se sedmičkou, ale tu už měl Kimi. Desítku zase zabral můj kamarád Pierre Gasly. Takže jsem chvíli počítal a dospěl k šestnáctce, jednak jsem se šestnáctého narodil a taky 1+6=7, což bylo mé původní šťastné číslo," vysvětluje vicemistr světa 2022.

Lance Stroll - 18. Kanaďan s osmnáctkou triumfoval v italském šampionátu Formule 4, navíc krátce po svých 18. narozeninách debutoval v F1: "Je to do jisté míry pověrčivost, ale rád se kloním k maličkostem, které pro mě mají význam a nechci je měnit."

Kevin Magnussen - 20. Dán rok před svým debutem v F1 vyhrál sérii Formule Renault 3.5 Series a povedlo se mu to právě s dvacítkou, takže volba byla jasná.

Alexander Albon - 23. Mohlo by se zdát, že thajský pilot má v oblibě Davida Beckhama, košíkáře LeBron Jamese či Michaela Jordana, případně našeho slavného střelce v naganském finále Petra Svobodu. Pravda je taková, že Alex je také fanouškem Rossiho, ale na rozdíl od Norrise si z čísla 46, s níž závodil na počátku kariéry, vzal pouhou polovinu.

Guanyu Zhou - 24. Tady už je basketbalová stopa evidentní. Číňan svou volbou složil hold legendě Kobe Bryantovi, jenž v závěru své kariéry hrál za Los Angeles Lakers právě se čtyřiadvacítkou. Basketbalista tragicky zahynul 26. 1. 2022 ve věku 41 let.

Nico Hülkenberg - 27. Německý pilot se vrací na scénu s číslem, v F1 nejvíce proslaveným na voze Gillese Villeneuva, ale také s ním jezdil Mario Andretti v dobách existence Parnelli, Jean Alesi ve Ferrari a tituly mistra světa s ním dobyli Alan Jones a Ayrton Senna (měl ho k dispozici rok). Němec však vysvětluje volbu sedmadvacítky jako součet čísel dne a měsíce svého narození - 19. 8.

Esteban Ocon - 31. Francouz s tímto číslem získal titul v motokárách v roce 2007 a navíc při svém debutu v F1 jako testpilot (2014) ještě v barvách Lotusu měl na svém voze číslo 31.

George Russell - 63. V případě nováčka mezi vítězi Grand Prix se jedná o rodinnou tradici: "Můj bratr jezdil na motokáře s číslem 63, takže vlastně zapadlo do rodiny," říká George. Existují i další výklady, že 63 se podobá písmenům GR, tedy Georgeovým iniciálům. Další v něm zase vidí GB, tedy příslušnost k Velké Británii.

Nováčci si mohou vybírat, ale s rozvahou. 

V příštím roce se na trati objeví minimálně tři nová jména: Nyck de Vries, Oscar Piastri a Logan Sargeant. Je pravda, že de Vries už za sebou jeden závod má, ale jeho Williams měl startovní číslo 45 a se stejným absolvoval i první tréninky Sargeant. Ten mimochodem stejně jako de Vries ještě neuvedl, pro jaké číslo se rozhodne. Oscar Piastri už má jasno, protože jedenáctku využít nemůže, číslo 81, s nímž vstoupí do F1, používal při účasti v britské F4, tak ve Formula Renault Northern European Cup.

Ještě pár maličkostí

Asi každého napadne, že pokud bychom přidělili v novém systému každému pilotovi číslo a to mu zůstane na věky věků, asi bychom rychle museli hledat náhradu. Ale i tady jsou daná pravidla - od posledního absolvovaného závodu v F1 je číslo daného pilota ještě dva roky "hájeno". Pokud se do dvou let do F1 navrátí (platí to i pro ohlášený comeback na konci druhého roku), má právo první volby - proto si mohl Alonso i po dvou letech uchovat svou čtrnáctku. Která čísla tedy budou brzy k mání? Od příštího roku už může nějaký pilot sáhnout po čísle 26 (Kvjat), na začátku sezóny 2024 vyprší moratorium na 7 (Räikkönen), 9 (Mazepin) a 99 (Giovinazzi) a konečně v roce 2025 budou volná čísla 5 (Vettel), 6 (Latifi) a 47 (Schumacher). Ale to už poněkud předbíháme...