Coulthard: K omezení radiokomunikace nevidím žádný důvod

Coulthard nechápe, proč by se týmy měly vzdát technických vymožeností a omezit kontakt s jezdci v průběhu závodu. „Kdyby Vám někdo nařídil vzdát se internet bankingu a vykonávat všechny operace starým způsobem při okénku v bance, souhlasili byste? Asi ne, to by byl krok zpět. Proč zavrhovat technologie, které usnadňují život?

Podobně se dívám na omezení radiokomunikace, byla to odpověď na dotaz, který nikdo nedal. Říká se, že komunikace přes vysílačku příliš usnadňuje jejich jízdu, že byli jenom loutkami v rukou inženýrů a omezení komunikace je jen reakcí na nespokojenost diváků. Já jsem ale o takové kritice od fanoušků neslyšel.“

„Když chcete, aby byly vozy složitější při ovládání, udělejte je rychlejšími. Snaha ztížit jezdcům řízení monopostů je divná, když jsou vozy pomalejší než dřív,“ míní Coulthard. Má zkušenosti z různých vozů, dokáže proto posoudit změny v pravidlech z odborného pohledu.

„V průběhu své kariéry jsem jezdil s menší i větší radiokomunikací, s kontrolou trakce i se systémem, který ostatní jednoduše nazývají ABS. Úkol jezdců se nikdy neměnil, museli být vždy plně soustředěni na řízení, omezení na tom nic nezmění.

Alonsův vůz nepojede rychleji jenom proto, že dostane míň pokynů z boxů. Méně zkušení jezdci to budou mít možná těžší, ale jinak je to nesmysl. Dobrý hráč pokru vidí jen několik karet, přesto má dost informací pro rozhodnutí, jak bude hrát dál. Dobří jezdci jsou stejní, vystačí si s těmi informacemi, které právě mají.“

V každém sportu potřebují sportovci vedení a instrukce v průběhu svého výkonu, v F1 je to najednou z nějakého důvodu nežádoucí prvek. „Zákaz koučování jezdce ze strany týmu se nedá provést jen tak. Tým si vždy najde způsob, jak informovat své jezdce. Pamatujete si na zákaz týmové taktiky?

Týmy začaly používat kódované pokyny, bylo by naivní si myslet, že se něco podobného neobjeví znovu. Jezdci musí být informováni o tom, jak se zachovat ve specifických situacích. V současnosti nastala potřeba analyzovat radiokomunikaci, zda v ní není něco proti pravidlům. Vyžádá si to další byrokracii. Proč? Abychom vyloučili jednu technickou inovaci?“

Coulthard chápe, že každý sport se musí nějakým způsobem vyvíjet, ale nechápe, proč by se měly změny pravidel uskutečňovat jen proto, aby se něco měnilo, i když to není potřebné. „Pochopil jsem přechod na menší motory, které se víc podobají na ty v běžných automobilech, ale na omezení komunikace mezi boxy a jezdci nevidím důvod. V Singapuru jsem mluvil s jezdci, jaký je jejich názor. Někteří jsou proti, někteří pro, jiným to je jedno. Ale všichni souhlasili s tím, že to nemá valný význam.“