Grosjean: „Na světě jsou i náročnější profese, než je ta moje“

Ze sportovního hlediska se letošní sezona pro Vás nevyvíjí moc dobře. Jak si zachováváte dobrou náladu?Romain Grosjean (RG): „I když situace se nevyvíjí takovým způsobem, jak bych chtěl, každé ráno přemýšlím o tom, že miluju svou práci bez ohledu na to, že můj vůz není dostatečně rychlý a neumožňuje mi bojovat o nejvyšší příčky. Na světě jsou tisíce náročnějších profesí, než je ta moje. Jistě, někdy si dávám hodně otázek, ale v každém případě se živím tím, co se mi líbí.“Zapomínáte po víkendu na to, co se stalo?RG: „To se snad ani nedá, i když se o to někdy pokouším. V průběhu sezony je prakticky nemožné nepřemýšlet o šampionátu. V průběhu letní dovolené, když jsem s rodinou a hraju si se svým synem, někdy na chvilku zapomenu na závody. Přesto o nich přemýšlím každý den, protože pořád žiju pro sport. Když trénuju, dělám to kvůli F1, když jedu na kole, zase je to kvůli F1. Takže myšlenky na šampionát mě neopouštějí.“Před časem jste vyhledával psychologickou pomoc, pomohla Vám?RG: „Pomohlo mi to porozumět sám sobě. Konzultovali jsme spolu různé věci a pak jsem pochopil, jakým způsobem mám dělat některé věci, jakým směrem mám jít, abych byl lepší.“ Spolupracujete stále s psychologem?RG: „Ano.“Před několika lety jste údajně spolupracoval s trenérem džuda. Je to tak?RG: „Ano, trénoval jsem s ním v Paříži, bylo to v rámci zdokonalování mé fyzické přípravy.“Váš děda byl prý dobrým lyžařem…RG: „Byl vicemistrem světa!“Byl Vaším idolem?RG: „Určitě ano. Je spokojen, protože dokázal v životě to, co chtěl. Líbí se mi nejen proto, že je mým dědou, ale i proto, že dosáhl svůj cíl.“ (Pozn. Fernand Grosjean byl vicemistrem světa v obrovském slalomu v roce 1950 v Aspenu, USA)Proč jste nešli v jeho šlépějích?RG: „Také jsem začínal se sjezdovým lyžováním, ale můj otec chtěl, abych přestal.“Protože to byl nebezpečný sport?RG: „Nevím. Rád lyžuju, i když jsem se poslední dva roky nelyžoval, chybí mi to. Nevím, zda mi zůstala na lyžích rychlost, abych si mohl užívat horský terén.“ Nemáte ve svém Lotusu strach z rychlosti?RG: „Když jedete po okruhu, nemyslíte na nebezpečí. Nesmí se ale zapomínat na to, že se může stát cokoli. Například vůz Maxe Chiltona v Silverstonu zasáhlo kolo. Úroveň bezpečnosti je v F1 vysoká, ale každý ví, že závody zůstávají nebezpečné. Je to součást naší práce, musíme se s tím vyrovnat. Stejně jako se skutečností, že se v průběhu závodní sezony vidíme s rodinu jen zřídka.“Myslíte na nebezpečí před nebo po závodě?RG: „Vím, jak je má práce nebezpečná, ale po závodě si neanalyzuju každý moment a neříkám si – tady to bylo nebezpečné, měl jsem velké štěstí! Vydělávám si závoděním a chápu, že je to riskantní záležitost.“Řekl jste, že úroveň bezpečnosti se v F1 zvýšila. Jak se změnili jezdci v porovnání s těmi např. z šedesátých let?RG: „Šedesátá léta jsou dávnou historií. Tehdy každý jezdec věděl, že v každé sezoně někdo zemře. Teď je nebezpečí smrti mnohem menší, ale stejně si ho uvědomujeme a neriskujeme přespříliš.“Vraťme se k současné situaci. Budou Lotusy po přechodu na motory Mercedes v příští sezoně rychlejší?RG: „Věřím, že nám to pomůže, ale to neznamená, že budeme mít k dispozici celý vůz Mercedes!“V zimě odešel z Lotusu Eric Boullier. Potkáváte se s ním?RG: „Jasně, jsme přátelé, často se vidíme v paddocku. Já jsem s ním rád spolupracoval, i když jsme neměli na všechno stejný názor.“Říká se, že byste mohl jít za ním do McLarenu…RG: „Chci být v týmu, který mi nabídne vůz, se kterým budu schopen zvítězit v závodě nebo v celém šampionátu. To je vše, co mohu říct.“Budou Vás při výběru jiného týmu zajímat jenom výsledky, nebo hraje důležitou roli i prestiž týmu (například Ferrari)?RG: „Mnoho jezdců touží být v týmu Ferrari, který je v šampionátu od začátku. McLaren a Mercedes mají také skvělou pověst, Red Bull má zase tituly z posledních čtyř sezon. To jsou podle mě čtyři nejlepší týmy F1 a já bych chtěl být v jednom z nich.“