Analýza sektorů: Hamilton rychlejší než Rosberg, Bottas za tunelem 292 km/h

První sektor začíná velice záludnou zatáčkou St. Devote, do níž se obtížně brzdí a která je náročná na správný průjezd, jak nám svými karamboly o víkendu doložili několikrát Grosjean či Massa. Po klikatícím se stoupání do kopce piloti projíždějí středně rychlým úsekem kolem kasina a po vyhnutí se hrbolu v levé straně trati začíná před brzděním do Mirabeau druhý sektor.

Na jeho začátku se nachází nejpomalejší místo - vlásenka Faremont Hill. Po projetí dvou pomalých pravotočivých zatáček následuje nejdelší úsek na plný plyn vedoucí tunelem. 175 metrů před šikany 10/11 s nejtvrdším brzděním se nachází speed trap - místo měření maximálních rychlostí.

Třetí sektor začíná za první ze středně rychlých levotočivých zatáček před rychlou šikanou 13/14, kde je nádherné pozorovat monoposty na limitu prudce měnící směr, řítící se podél svodidel. V závěru přichází série pomalých zatáček: šikana 15/16 a dvě pravotočivé kolem kavárny Rascasse a nájezd na cílovou rovinku.

Více o technických výzvách městského okruhu v Monaku najdete zde.

Mapa městského okruhu v Monte Carlu (zdroj: FIA)

Jednoznačně nejrychlejší jsou v Monaku Mercedesy, ztrátu Red Bullu je díky menšímu důrazu na výkon pohonných jednotek přibližně půlsekundová, Ferrari je přibližně o další dvě až tři desetiny ze nimi.

Závěr kvalifikace ovlivnil Rosbergův výjezd mimo trať v Mirabeau, ostatní zde ve svých ostrých pokusech za nejlepších podmínek museli zvolnit a Němce tak již nikdo nepřekonal. Do hlavy mu nevidíme, ale nezdá se mi, že by to Nico udělal naschvál. Nicméně komisaři jeho manévr ještě prošetřují.

Rozhodně se nelíbil jeho týmovému kolegovi Hamiltonovi, který byl na tiskové konferenci velmi naštvaný a odmítal se k dotazům příliš vyjadřovat. Žluté vlajky se objevili až při brzdění do zatáčky, kde uvízl Rosberg, do té doby byl o 0,25 s rychlejší - je ale otázka, nakolik jeho kolo zruinovaly. Podle jeho názoru se o úmysl jednalo. Pojďme se ale podívat, o čem svědčí časy v sektorech.

Když sečteme nejlepší sektory všech pilotů, Hamilton teoreticky na pole position měl. V prvním sektoru sice 8 setin ztratil na Nica, ve druhém byl absolutně nejrychlejší a ve třetím oba překonal Ricciardo (Red Bully výborně zvládaly poslední sektor, kde na ně dnes neměly ani Mercedesy). V celkovém součtu by Hamilton byl o 8 tisícin rychlejší.

Rosbergovi se jako jedinému v Q3 podařilo poskládat dohromady ideální kolo, Hamilton mohl být o 67 tisícin sekundy rychlejší, Magnussen dokonce o 0,308 s, což by jej posunulo před oba vozy Toro Rosso.

Přehled nejrychlejších sektorů, teoretického času na kolo (červeně) a skutečných časů (modře)

Nejvyšší rychlost dnes komisaři naměřili Bottasovi s Williamsem - z tunelu se vyřítil 292 km/h. Nejpomalejší v tomto místě byly Lotusy a Vettelův Red Bull. Tito tři zákazníci Renaultu se potýkali se střídavými výpadky rekuperace kinetické energie (MGU-K) svých ERS a ztráceli kolem 10 km/h. Všechny vozy poháněné Mercedesy skončily na prvních 11. pozicích. Problém Lotusu spočíval také v tom, že nedokázal dostat pneumatiky do provozního rámce.

Mezi ně pronikly oba monoposty Toro Rosso, které v Monaku odjely parádní kvalifikaci - Vergne vystartuje do závodu ze 7. místa, Kvjat z devátého - a to jede na městské trati poprvé ve svém životě. V úvodu sice vyrobil chybu při brzdění na terénní nerovnosti - podobně jako kdysi Pérez u Sauberu, ve smyku však dokázal svůj vůz hezky krotit, proto se hrůzná chvilka obešla bez tvrdého nárazu, pouze s poškozeným předním křídlem. Pěkně mi při tom ale zatrnulo, jedná se o nejnebezpečnější místo na okruhu.

Vozy z Faenzy se jako jediné dokázaly na rovinkách prosadit mezi Mercedesy - Kvjat byl za tunelem 6. nejrychlejší (288,8 km/h). Přítlak jim ale ve srovnání s těmi nejrychlejšími stále trochu schází.

Ferrari bylo s maximální rychlostí někde uprostřed, na Bottase jim scházelo 7 km/h. Oba vozy na tom byly rychlostně podobně, Alonso na Räikkönena získával rozhodující náskok v posledním sektoru, kde na Kimiho najel téměř 4 desetiny.

Mezi super-měkkou a měkkou směsí činí rozdíl v časech na kolo přibližně jednu sekundu, načasování zastávek tedy bude zítra klíčové, během závodu se totiž moc předjíždět nedá - auto zde musí být o 3 sekundy na kolo rychlejší (jinde stačí je 1,2 - 1,3 sekundy na kolo, aby vyšel manévr v DRS zóně).

Zítra je možná jedno- i dvouzastávková strategie - ta by mohla fungovat u dostatečně rychlých vozů, které by dokázaly využít výkonnostní výhodu k předjíždění. Týmy musí na boxové zídce vzít pro stanovení flexibilní strategie v potaz časté výjezdy safety caru.

Papírově by jízda na jednu zastávku měla být jasně nejrychlejším způsobem pro zdolání Velké ceny Monaka vypsané na 78 kol. Ideálně tedy po startu na super-měkké přezout na měkkou ve 30. kole.

 

Loňskou analýzu sektorů pro srovnání najdete zde.