Střípky z historie: Proč nevyšel záměr realizace B-týmu Lotusu

Psal se rok 1978 a stáj Lotus disponující Chapmanovou geniální konstrukcí Lotus Mark IV nebo též Lotus 79 drtila konkurenci způsobem až zahanbujícím. Malý záchvěv v podobě Brabhamu BT 46B se slavným „ventilátorem“ byl po jednom závodě zakázán, vítězství týmu Ferrari byla spíš důsledkem potíží zmíněných černých ořů z Norfolku.

Záhy poté, co Chapmanova stáj dobyla Pohár konstruktérů a Mario Andretti titul v kategorii pilotů, prosákla do povědomí v paddocku zpráva, že Lotus chystá pro sezónu 1979 záložní tým, jakési „béčko“ elitní sestavy. Provozovat ho měla společnost B&S Fabrications – ta už se v historii F1 několikrát etablovala, ale neměla dost prostředků na vývoj a výrobu vlastního vozu. Proto pouze upravovala některé komponenty a technická zařízení, současně pak několikrát převzala záštitu nad nasazováním vozů. To byl případ Mike Beutlera (March), Henri Pescarola (Surtees) či Bretta Lungera a Nelsona Piqueta (McLaren).

Situace se ale rokem 1979 změnila – nástup nového prezidenta CSI (později FISA) Jean-Marie Balestrea přinesl změny do způsobu nasazování týmů do šampionátu. B&S Fabrications hodlala nasadit dva vozy Lotus 79 a v jejich kokpitu měli fungovat Brit Rupert Keegan a Holanďan Michael Bleekemolen. První jmenovaný měl za sebou neúspěšnou sezónu u týmu Surtees, druhý neuspěl v jejím závěru, kdy zaskakoval u stáje ATS. Do Chapmanova sídla dorazil Tonio Hildebrand, Bleekemolenův správce sponzorů, aby Colina ujistil, že zvládnou jednu z podmínek pro rozjetí nového týmu. Mělo jít o zhruba milion dolarů, a je paradoxní, že Keegan mající za sebou rodinný podnik British Air Ferries, takovou částku dohromady nedal.

Ještě v prosinci 1978 byl Bleekemolen uváděn jako pilot nového týmu, několikrát navštívil továrnu B&S a prohlédl si přípravu vozu. Jenže později německý Motorsport podobné informace dementoval s tím, že holandská motoristická federace (KNAC) „zapomněla v případě Bleekemolena požádat o udělení potřebné licence“. Další zprávy byly rozporné – holandská média ujišťovala motoristickou veřejnost, že Bleekemolen bude startovat, ovšem oficiální zástupci KNAC oznámili 2. ledna 1979, že o nasazení svého krajana do F1 nemají vůbec ponětí. Pravdou je, že KNAC v té době neměl v otázce péče o holandské piloty tu nejlepší pověst a bylo známo, že jeho snaha o prosazování pilotů této země do uzavřené společnosti F1 rozhodně nebyla příkladná.

Když se podíváme na ročník 1979 a následné působení Lotusu 79, bylo evidentní, že hned několik týmů se touto konstrukcí inspirovalo, takže samotné Lotusy náhle spadly do středu startovního pole. Navíc by tým B&S Fabrications s ohledem na počet účastníků musel absolvovat předkvalifikaci, takže bylo nakonec možná lepší, že se „béčko“ Lotusu i přes dodatečný pokus KNAC prosadit Bleekemolena do startovní listiny neprosadilo. Balestreho nové metody už to jednoduše nedovolovaly. Jediným zadostiučiněním pro Bleekemolena mohl být fakt, že byl hodně úspěšný v F3, kde byl důstojným soupeřem Alaina Prosta a v šampionátu skončil na postu vicemistra. Do F1 se už ale nikdy nedostal, zatímco Keegan ještě dvakrát pokoušel osud, ale s nulovými výsledky.