Grand Prix Belgie v číslech a statistikách

V neděli 29. srpna 2010 se na okruhu Spa-Francorchamps odehraje již 66. ročník Grand Prix Belgie, která je od samého začátku součástí mistrovství světa Formule 1.

Velká cena Belgie se poprvé pořádala v roce 1925, tehdy zvítězil Antonio Ascari, otec Alberta Ascariho, který zde zvítězil v letech 1952 a 1953. Nejčastějším vítězem je však Michael Schumacher, kterému se to povedlo šestkrát: poprvé v roce 1992 - bylo to vůbec první vítězství Michaela ve formuli 1. Své premiérové vítězství v F1 získal na belgické půdě například i Jim Clark (1962), nebo tým McLaren (1968) se svým zakladatelem v kokpitu, ale také stáj Jordan (1998), které pomohl k triumfu Damon Hill, jenž tak doplnil svou sbírku z let 1993 a 1994. Ve statistikách formule 1 najdeme 31 pilotů a 16 týmů, kteří měli možnost okusit slastný pocit vítěze Grand Prix Belgie.

Jezdci( 6x Michael Schumacher, 5x Ayrton Senna, 4x Jim Clark, Kimi Räikkönen, 3x Damon Hill, Juan Manuel Fangio, 2x Niki Lauda, Emerson Fittipaldi, Alberto Ascari, Alain Prost, 1x Mika Häkkinen, Mario Andretti, Gunnar Nilsson, Pedro Rodriguez, John Surtees, Nigel Mansell, Didier Pironi, David Coulthard, Peter Collins, John Watson, Bruce McLaren, Tony Brooks, Nino Farina, Felipe Massa, Dan Gurney, Jack Brabham, Jackie Stewart, Jody Scheckter, Michele Alboreto, Phil Hill, Carlos Reutemann) Týmy(16x Ferrari, 12x McLaren, 8x Lotus, 4x Williams, 2x Alfa Romeo, Benetton, 1x Renault, Mercedes, BRM, Ligier, Jordan, Eagle, Maserati, Vanwall, Tyrrell, Cooper)

 

Šance Marka Webbera, který získal pole position, na vítězství v dnešním závodě jsou dost vysoké. Celkem v devatenácti případech viděli diváci Velké ceny Belgie projet vítězně cílem držitele pole position, naposledy v roce 2007 Kimiho Räikkönena. V roce 2008 zvítězil Felipe Massa, který startoval z druhé pozice na staru, to stejné se v Belgii povedlo dalším 12 jezdcům. Hodně často se tady vítězí ze šestého místa (6x), to tu ostatně předvedl loni Kimi Räikkönen. Pokud někdo lamentuje nad zkaženou kvalifikací, může ho uklidnit fakt, že v roce 1995 tady dokázal zvítězit Michael Schumacher po staru ze 16. místa. Mark Webber získal své první pole position na belgickém území a stal se zároveň 37 pilotem, kterému se to povedlo. Nejúspěšnějšími kvalifikanty jsou, Ayrton Senna, Alain Prost a Juan Manuel Fangio - všichni získali pole position 4x, naopak Michaelovi Schumacherovi se to povedlo pouze jedinkrát.

Jezdci(4x Ayrton Senna, Alain Prost, Juan Manuel Fangio, 3x Mika Häkkinen, Graham Hill, 2x Mario Andretti, Nigel Mansell, Niki Lauda, Jacques Villeneuve, Juan Pablo Montoya, 1x Lewis Hamilton, Mike Hawthorn, Giancarlo Fisichella, Rubens Barrichello, John Surtees, Emerson Fittipaldi, Clay Regazzoni, Jarno Trulli, Chris Amon, Nélson Piquet, Ronnie Peterson, Jacques Laffite, Nino Farina, Jim Clark, Dan Gurney, Michael Schumacher, Jack Brabham, Gerhard Berger, Eugenio Castellotti, Alberto Ascari, Kimi Räikkönen, Jackie Stewart, Alan Jones, Michele Alboreto, Phil Hill, Carlos Reutemann, Mark Webber)

Týmy(13x Ferrari, 10x McLaren, 9x Williams, 5x Lotus, 3x Renault, BRM, 2x Alfa Romeo, Maserati, 1x Lancia, Ligier, Jordan, Brabham, March, Force India, Cooper, Red Bull)

Nejrychlejší kolo v závodě dokázalo zajet 37 pilotů jezdících za 18 týmů, rekordmany v tomto ohledu jsou, Alain Prost (6x) a Ferrari (17x). Jen pro zajímavost, Ferrari k tomu potřebovalo 15 různých pilotů, včetně již zmiňovaného Prosta, pouze Schumacher dokázal s Ferrari zajet nejrychlejší kolo třikrát. Dalším statistickým údajem je takzvaný:

Hat Trick, což znamená, že pilot nebo tým k vítězství v závodě a kvalifikaci, přidal i nejrychlejší kolo. V Belgii se to povedlo šesti jezdcům, Ascarimu, Fangiovi, Brabhamovi, Surteesovi, Laudovi a Schumacherovi. Ale pouze Jack Brabham (1960) a Niki Lauda (1976), dokázali zvítězit stylem start - cíl, což pro ně znamenalo zisk Chelemu (Hat Trick + vítězství stylem start cíl).

Pět jezdců v současném startovním poli, bude startovat v Belgii poprvé: Bruno Senna, Nico Hülkenberg, Vitalij Petrov, Lucas Di Grassi a Kamui Kobayashi. Naopak nejzkušenějším v tomto ohledu je, Rubens Barrichello, který zde odstartuje do své šestnácté Velké ceny Belgie. Jeho nejlepším výsledkem je druhé místo z roku 2002, jinak celkem sedmkrát neviděl cílovou pásku a pouze šestkrát bodoval a ve dvou případech na body nedosáhl. Neuvěřitelnou bilanci má Michael Schumacher, který tady pojede po čtrnácté, pokud dojel do cíle (pouze třikrát odstoupil), tak jeho nejhorším umístěním bylo druhé místo, v roce 1994 byl diskvalifikován a přišel tak o vítězství.

 

V padesátých letech patřila Velká cena Belgie k nejdelším závodům vůbec, jezdci zde museli překonat dlouhých 508 km. Nejméně kilometru museli jezdci absolvovat při závodě v Zolderu 1981 (230,148 km), Grand Prix byla původně vypsána na 70 kol, ale hned na startu došlo k vážné nehodě a závod byl přerušen. Když se celé startovní pole znovu rozhýbalo, byl závod zastaven v 54. kole pro déšť. Nejdéle trvající Velkou cenou Belgie byla ta v roce 1952, diváci si na vítěze museli počkat 3h 03m 46.300s, naopak koupit si vstupenku na závod v roce 2001 (1h 08m 05.002), bylo docela nevýhodné.

Nejtragičtějším momentem v celé historii belgického motorsportu, byl rok 1960. V závodě o Velkou cenu Belgie, přišli o život Chris Bristow a Alan Stacey. Ačkoliv oba piloti zahynuli při stejné Grand Prix, nešlo o jejich vzájemnou nehodu. Bristow zemřel při průjezdu 19. kola poté, co byl vymrštěn ze svého vozu v důsledku ztráty kontroly v pasáži Malmedy. Stacey zemřel ve 24. kole, když jej do tváře zasáhl pták a on ztratil kontrolu nad vozem a havaroval. Dalším tragickým momentem byla kvalifikace na Velkou cenu Belgie 1982, kdy o život přišel Giles Villeneuve.