Stručně o obecném využívání informačních technologií na závodní dráze a v továrně

I když vozy dosahují rychlosti přes 340 km/hod, týmům stačí síťové připojení o rychlosti 10 Mbits k tomu, aby zásobovaly servery daty a ta mohla být exportována do továrny mimo závodní trať. Uvnitř vozu jsou ale řídící jednotky propojeny vysokorychlostními 1Gbps linkami.

IT oddělní je pro každý F1 tým velmi důležité: Microsoft například Lotusu poskytuje 20 konzultantů, kteří pracují plným časem přímo pro závodní tým. Ti tvoří zhruba polovinu celého IT oddělení Lotusu, které spolkne 10 % týmového rozpočtu.

 

Několik čísel poskytnutých Lotusem:

 - každý vůz má přes 300 senzorů

 - v každém kole tyto senzory vygenerují a odešlou 25 MB dat

 - Lotus používá proprietární bezdrátový protokol pro odesílání dat z vozu závodním inženýrům

 - inženýři provozují simulace, které berou v potaz data z vozů, pozici ostatních vozů na dráze, počasí a celou škálu dalších faktorů pro určení strategie

 - tyto simulace trvají kolem 90 sekund (zhruba délku kola), tým chce tento čas stlačit do jedné minuty, aby mohl činit lepší rozhodnutí, kdy jezdce povolávat do boxů

 - přibližně 60 % dat, které vygeneruje vůz, je využito v daném závodě, 40 % pak později

Týmy se snaží o to, aby se cyklus tvorby informací a reakcí co nejvíce přiblížil reálnému času. Inženýři sledují počasí a analyzují výkonnost ostatních pilotů za různých druhů počasí, což využívají k načasovaní zastávek a výměny pneumatik.

Rozhodnutí často padne v rozmezí sekund, což šlo vidět například naposledy při dvojzastávce Red Bullu, který čekal na Marka Webbera, ale po kolizi Hamiltona s Bottasem zvládl do boxů povolat ještě Vettela, který najížděl na startovní/cílovou rovinku.

Data ze závodního víkendu týmy odesílají hned do továrny, odkud mu pomáhají s ověřením různých konfigurací při hledání ideálního nastavení (foto: Red Bull Racing)

V F1 nejde samozřejmě jen o závodní data, ale také vysoce výkonné výpočty potřebné pro stavbu vozu. Nejen pro CAD design a CFD simulace, ale například i pro 3D tisk, bez kterého by aerodynamické tunely nemohly smysluplně fungovat 24 hodin 7 dní v týdnu.

Před tím, než Lotus začal masívně využívat technologií 3D tisku, vyráběl a testoval kolem 600 dílů týdně. Nyní výroba není tak pracná a počet testovaných dílů stoupá do tisíců. 3D tiskárny se dnes už nepoužívají pouze pro výrobu zmenšených dílů pro aerodynamický tunel, ale také například pro výrobu ochranného oblouku nad hlavou jezdce, který zvládne tlak 14 tun - ten je tištěn z titanového prášku.

Týmy budou příští rok v oblasti CFD simulací výkonnostně omezeny na max. 30 teraflopů na týden či max. 30 hodin provozu aerodynamického tunelu (WT - wind on time). Tým si musí zvolit kompromis mezi časem stráveným v tunelu nebo simulacemi na počítačích dle následujícího vzorce: WT (hod) <= 30(1 - CFD/30).

V tunelu přitom nesmí provést více než 80 různých měření za týden a nesmí v něm strávit více než 60 hodin týdně (byť při vypnutém ventilátoru). Tyto nové věci včetně různých výjimek řeší dodatek č. 8 sportovních pravidel FIA pro rok 2014.