Vzpomínka na Nigela Stepneye

Existují postavy motoristického sportu, kterých si příliš nevšimneme a přesto jsou významné – jen namátkou můžeme jmenovat třeba Phila Kerra nebo Ermana Cuoghiho. Nigel Stepney (*1958) byl jedním z široké řady mužů za zdí boxů, který však z oné obvyklé anonymity vystoupil – a rozhodně ne jen jednou.

Jeho motoristický život začal na poli cestovních vozů Broadspeed, odkud po získání nezbytných zkušeností vedly jeho kroky do těžce přežívajícího týmu F1 Shadow. Podstatné pro mladého mechanika bylo setkání s Italem Eliem de Angelisem. Stejně starý pilot si zručnost rodáka z Warwickshire nemohl vynachválit, a když po roce měnil působiště, putoval s ním Nigel k Lotusu. Po šesti letech se jejich cesty rozešly – Elio zatoužil po změně a zamířil k Brabhamu, Nigel zůstal a do své kompetence přijal vůz se startovním číslem 12 – po de Angelisovi se začal starat o Ayrtona Sennu.

Brazilec opustil tým po třech letech a přes příchod dalšího mistra světa šly výsledky britské stáje dolů – není divu, že Stepney vyslyšel nabídku bývalého ředitele Lotusu, v té době už působícího v Benettonu. Peteru Collinsovi nedalo velkou práci Nigela přemluvit a Stepney nastoupil do italské stáje od roku 1989 – a po roce se tu opět setkal s Nelsonem Piquetem. Když Brazilec po roce 1991 opouštěl F1,  nabídl Nigelovi spolupráci ve formuli 3000, kde rozjížděl vlastní tým s nadějným mladíkem Olivierem Berettou. Francouz to později dotáhl až do F1, ale u toho už Stepney nebyl. Sezóna 1992 totiž byla všechno možné, jen ne úspěšná – když se na jejím konci Stepneymu ozval konstruktér John Barnard a nabídl mu místo u Ferrari, přešel Nigel skutečnost, že tým se vzpínajícím se koníkem ve znaku nebyl zrovna na vrcholu a Barnardovi kývl. Prožil tu pády i úspěchy a nemálo dramatických okolností – o jedné jsme už mluvili na začátku, stačí si také vzpomenout na tragický závod v Imole před dvaceti lety, kde byl jedním z lehce zraněných mechaniků zasažených uvolněným kolem z Alboretova minardi letícím napříč boxy.

Stepney prožil bouřlivé změny ve Scuderii Ferrari – on sám se vypracoval po pozici  šéfmechanika do funkce vedoucího vývoje. Jeho jméno bude asi navždy spjato s nechvalně proslulou aférou z roku 2007, která vedla k vyloučení týmu McLaren z šampionátu a Stepneymu přiznání poskytnutí technických podkladů konkurenční stáji vyneslo trest ve výši 20 měsíců a zákaz aktivního zapojení do motoristického sportu, ovšem trest nenastoupil. Protože zmíněný incident byl detailně popsán, je zbytečné se k němu vracet – Stepney se po novém prošetření vrátil do světa rychlých kol už následujícího roku a po dalších dvou letech našel azyl u týmu JRM jako technický ředitel a měl nemalý podíl na vítězství v šampionátu GT o rok později. Zde také pracoval až do svého předčasného skonu.

Podle policejních zpráv došlo v pátečních ranních hodinách v hrabství Kent k nehodě. Konstábl Glen Braidwood uvedl, že nedaleko Ashfordu kolidoval Stepneyův Volkswagen Caddy van s nákladním vozidlem s návěsem. Lékaři označili jeho zranění za neslučitelná s životem.

Jedním z prvních, kdo vyjádřil soustrast pro média, byl Stepneyův poslední šéf James Rumsey, majitel týmu JRM.