Technické parametry okruhu v Melbourne: Od zatáček po spotřebu

Městský okruh  v Melbourne není stálým závodním okruhem, proto bývá zpočátku dost znečištěný a během víkendu se trať dramaticky vyvíjí a získává na přilnavosti. Prach představuje problém pro chladící otvory, jejichž čištění a údržbě týmy musí věnovat zvýšenou péči.Závod je vypsán na 58 kol (307,574 km), z nichž jedno měří 5 303 m. V neděli 18. března bude v Austrálii začínat v 17 hod před západem slunce, což může pilotům ztížit viditelnost.Na okruhu se nachází celkem 16 zatáček - 10 pravotočivých, 6 levotočivých - a jezdí se ve směru hodinových ručiček. Hodně se řadí k středně rychlým - průměrná rychlost průjezdu zatáčkou se pohybuje kolem 155 km/hod při jejím průměrném úhlu 84°, průměrná rychlost za celé kolo potom dosahuje vysokých 225 km/hod.

Mapka okruhu v Melbourne

Nejdelší úsek na plný plyn měří 735 m a Lewisovi Hamiltonovi zde loni naměřili v kvalifikaci rychlost 315,5 km/hod s aktivovaným KERSem a DRS. Plný plyn mají piloti sešlápnutý po 66 % jednoho kola, rovinky tvoří 35 % okruhu.

Již minulý týden jsme vás informovali o tom, že FIA letos pro Velkou cenu Austrálie stanovila dvě DRS zóny. Ta první začíná před poslední zatáčkou okruhu, tj. 795 m před první zatáčkou - o 72 m dále než loni. Letošní novinka - druhá DRS zóna bude začínat za první šikanou, 510 m před zatáčkou č. 3. Obě sdílejí stejné místo detekce, jež se nachází 13 m před zatáčkou č. 14.

Nejrychlejší jsou zatáčky číslo 11 a 12, po nichž následuje poměrně obtížná pomalejší pasáž před cílovou rovinkou, týmy obvykle volí střední až vyšší přítlak. I když se 2/3 okruhu jedou na plný plyn, maximální výkon motoru zde není až tak důležitý, jako jeho správné mapování a krouticí moment pro rychlý výjezd z pomalých zatáček, proto zde agregáty dostávají dost zabrat. Převodovka je zatěžována průměrně.

Startovní/cílová rovinka v Melbourne (foto: Mercedes AMG F1 Team)

Díky novým měkčím a rychleji degradujícím pneumatikámPirelli bychom se mohli dočkat pestřejších strategií, očekávají se 2 zastávky. Italský dodavatel volí pro Melbourne  měkkou (žlutá barva) a střední (bílá barva) směs. Všechny týmy by se již neměly snažit jednotně ujet co největší vzdálenost na měkkých a jen na co nejkratší dobu nasadit tvrdší pneumatiky, jak jsme to vídávali loni - vyrovnanější výkonnost otevírá dveře rozmanitějším strategiím.

Pirelli mělo za cíl na 0,8sec rozdíly mezi směsmi na kolo. Během předsezónních testů se však ukázalo, že měkká a středně-tvrdá sada jsou si mnohem blíže - v Albert Parku by to mohlo být pouze kolem 0,3 sec na kolo. Měkká by měla vydržet kolem 20 - 23 kol, středně tvrdá 22 - 25 kol.

Mnohem více zde dostávají zabrat brzdy, jejich výrobci hlásí středně-vysoké opotřebení, nároky na chlazení jsou však nízké/střední. Na osmi místech se brzdí celkově 13 % času jednoho kola. Obrubníky zde nepředstavují problém. Hrbolatost dráhy dosahuje středního stupně.

Průjezd okruhu se Sebastianem Vettelem (zdroj: Youtube.com)

Vozy zde spotřebují kolem 2,5 kg paliva na jedno kolo. Spotřeba 10 kg paliva se v jednom kole projevuje teoretickým zrychlením o 0,34 sec, pro závod je třeba natankovat 152 kg benzínu.

Šance na výjezd safety-caru je 57% - průměrně se v závodě objeví 1,7 krát. Boxová ulička v Melbourne je jednou z nejkratších v šampionátu - měří 280 m, časová ztráta za její průjezd letos představuje necelých 20 vteřin.

Rekord v závodě zde drží Michael Schumacher, jenž v roce 2004 proletěl jedno kolo za 1:24,125 min. a jako jediný se z vítězství radoval již celkem čtyřikrát. Loni v kvalifikaci zde byl nejrychlejší  Sebastian Vettel, když v její poslední části dosáhl času 1:23,529 min, což bylo o 4 desetiny rychleji než v roce 2010. Překonají i tuto v sobotu piloti loňskou laťku?