Jak pokračovaly souboje týmových kolegů v Monze?

Kvalifikace

První kvalifikační porážku od svého týmového kolegy zažili Fernando Alonso a Pedro de la Rosa, který jel v neděli svou jubilejní 100. velkou cenu, což připomněl designem své přilby.

U Španěla ve Ferrari k tomu přispěl nejen povedený výkon Felipeho Massy, ale i mechanický problém na zadním zavěšením. Pedrovi nevyšel plán na jízdu v závěsu na rovince, nedokázal poskládat své nejrychlejší sektory do jednoho kola a musel se sklonit před Narainem Karthikeyanem. Oba však nadále vedou 12:1.

Své kolegy dále s přehledem porážejí Lewis Hamilton (McLaren), Pastor Maldonado (Williams) a Heikki Kovalainen (Caterham) - všichni po Monze shodně 11:2. U McLarenu Jenson Button nicméně potvrzuje, že nalezl svou ztracenou formu - na svého týmového kolegu, který teď usilovně řeší své budoucí angažmá, ztratil pouze 0,123 s.

Skóre ve svůj prospěch otáčejí Michael Schumacher, jenž byl o tři desetiny rychlejší než Rosberg, a Sebastian Vettel, který Marka Webbera překonal o 0,122 s. Po 13. kvalifikaci letošní sezóny vedou 7:6.

Podrobnější analýzu sektorů a maximálních rychlostí ze sobotní kvalifikace najdete zde.

Tabulka č. 1 - Srovnání výsledků v kvalifikaci

 

Závod

V závodě si po odstoupení svého kolegy Buttona dojel pro vítězství Hamilton po jediné, navíc absolutně nejrychlejší zastávce (2,5 s), byť jej v závěru mocně stahoval Sergio Pérez na Sauberu.

Již před Velkou cenou Itálie bylo zřejmé, že většina týmů vsadí na jednu zastávku, která byla papírově o 10 s rychlejší než dvouzastávková strategie.

Pirelli dovezlo opět to nejtvrdší, co má (středně-tvrdou a tvrdou směs), čímž mě trochu zklamalo - tento konzervativní přístup je odklonem od toho, co jsme zažívali minulý rok. Jejich sportovní ředitel Paul Hembery to omlouval tím, že je vysokorychlostní Monza tou poslední tratí, kde byste chtěli mít problémy - proto nehodlali po loňských problémech nic riskovat.

O Pérezově chytré pneumatikové strategii jsem psal již v neděli (viz zde) - jako jeden z mála pro první stint zvolil tvrdou směs. V době kolem 20. - 24. kola, kdy většině pilotů začala středně-tvrdá odcházet a zajížděli do boxů, si Mexičan s šetrným Sauberem dále vesele kroužil.

Tabulka č. 2 - Srovnání výsledků dle nejrychlejšího kola v závodu

Pérez ale neabsolvoval žádnou ekonomickou jízdu - jeho rychlost byla od počátku velmi slušná: vždyť hned v úvodu po startu ze 12. místa dokázal na trati předjet Sennu, Rosberga, Di Restu či Kobajašiho.

Poté, co vedoucí závodníci přezuli, od 24. kola dokonce vedl. Švýcarský tým jej povolal do boxů až ve 30. kole, kdy mu nasadil rychlejší, středně-tvrdou směs. Jeho tempo pak bylo úžasné, podle majitele týmu Petera Saubera měl vůbec nejrychlejší vůz Velké ceny Itálie (více zde).

Snadno si ke konci poradil s Ferrari kroužícími o sekundu pomaleji - nejdříve s Massou, který po zprávách o nutností šetření pneumatik pustil Alonsa před sebe, a nato v druhé DRS zóně s přehledem i s lídrem šampionátu.

Na Hamiltona už ale neměl, ten svůj McLaren za polovinou závodu přepnutý na nižší výkon a ve 47. či v 52. kole demonstroval, že mohl jezdit mnohem rychleji. Zajímavější by teoreticky mohl být jeho souboj s Buttonem, ten musel svůj monopost žel ve 33. kole před Parabolicou kvůli problémům s palivovým systémem odstavit.

Druhým odstoupivším byl Jean-Eric Vergne, který kvůli prasklému zavěšení ztratil kontrolu nad vozem při brzdění do první šikany a vylétl z trati. Toro Rosso mělo smůlu, když Ricciardovi došlo v poslední zatáčce palivo a vidina jistých bodů se rozplynula poté, co jej za ní předjely oba Williamsy.

Tabulka č. 3 - Srovnání výsledků dle "čistého" průměrného kola v závodu(bez započtení prvního kola či jednotlivých nájezdů/výjezdů z boxů)

Velmi dobrý výkon předvedl Räikkönen, jehož Lotus byl nastaven na velmi nízký přítlak, což potvrzuje jeho maximální rychlost: 346 km/hod (2. D'Ambrosio 341,9; 3. Hülkenberg - 341,2). Dojel na pátém místě, ale s autem se pral a závod popsal jako jeden z nejtěžších, který zatím absolvoval. Kimi je však konzistentní a i bez vítězství je v šampionátu třetí - pouhý bod za Hamiltonem.

D'Ambrosio na mě už v sobotu nijak zvlášť nezapůsobil, byť jeho závodní výkon lze těžko hodnotit. Bez funkčního KERSu, který v Monze pomáhá zrychlit o 0,5 s/kolo, toho ani moc předvést nemohl. Nemyslím si ale, že by mu na body stačil. Šéfové Lotusu ho přesto velmi chválili, zejména za rychlost ve druhém stintu.

Graf - Vývoj časů na kolo nejrychlejší šestice závodníků v průběhu závodu(pro zvětšení klikněte)

Mírným zklamáním po výkonech v pátek a v sobotu byl Mercedes. Jejich rozhodnutí jet na dvě zastávky se po blamáži s jednozastávkovou strategií ve Spa nelze divit. V závodě byli o něco pomalejší, než se čekalo, zejména Rosberg v prvním stintu - už na startu se propadl o 5 příček. Schumacher byl rychlejší i v závodě, cílem projel na šestém místě: o 2,3 s před svým mladším kolegou.

Za Stříbrnými šípy finišoval Paul di Resta s Force Indií, který díky zisku 4 bodů přeskočil v šampionátu vítěze Velké ceny Španělska - Pastora Maldonada - i svého týmového kolegu Nica Hülkenberga, jenž startoval kvůli poruše v kvalifikaci až z posledního místa. Němec se v závodě na konci pole od prvního kola trápil s brzdami a ke konci i s ubývajícím výkonem, což vysvětluje ztrátu 3 kol na vítěze.

Pořadí a body v šampionátu 2012