Häkkinen nejen o tom, proč jeho kariéra v F1 trvala tak krátce

"Hodně to ovlivnilo moji kariéru. Nikdy se přes takovou nehodu nedostanete, nesete si ji s sebou po celý zbytek života. Myslím, že to byl i důvod, proč byla moje kariéra v F1 tak krátká. Není mnoho dní, kdybych si nevzpomněl na to, co se stalo v Adelaide," prozradil dvojnásobný finský šampion v rozhovoru pro Top Gear.

Sobota, 11. listopadu 1995 - den kdy se Häkkinenovi změnil život. V rychlé zatáčce Brewery Band nevydržela zadní levá pneumatika na jeho McLarenu a on tvrdě narazil do zdi. "Jel jsem na plný plyn do pravotočivé zatáčky když najednou - defekt. V tu chvíli jste jen pasažérem," popisuje pětačtyřicetiletý rodák z Vantaa.

Seznam jeho zranění byl vážný - fraktrura lebky, vnitřní krvácení, zapadlý jazyk... "Naštěstí nakonec v nemocnici doktoři našli můj mozek," pousměje se. Za tři měsíce poté však opět usedl do formule 1.

Už jako malý jezdil na motokárách. Líbil se mu prý zvuk závodních aut a tak se nakonec vydal do Anglie. Poprvé usedl do formule 1 v roce 1991 za Lotus a v roce 1993 přestoupil k McLarenu, nejprve jako testovací jezdec. 

"Všechny úspěchy McLarenu, jeho historie kvalita prostředků i lidí, perfekcionalismus a organizace - to vše mě na týmu velmi zaujalo. Sám mám rád uspořádanost - nesnáším nepořádek, protože nikdy nenajdete řešení, pokud se všechno válí kolem," říká. 

Zazářil hned při svém debutu, když v kvalifikaci v Portugalsku překonal svého týmového kolegu - Ayrtona Sennu. Rodil se "Létající Fin". "Byl jsem mladý závodník a v F1 bez výsledků. A najednou jsem byl vedle trojnásobného mistra světa. Mně celá ta situace nechávala naprosto v klidu a myslím, že Senna tím byl překvapen, zvlášť, když jsem byl v kvalifikaci rychlejší než on. To ho šokovalo," vzpomíná Häkkinen.

"Senna měl skvělou osobnost, přesto byl hodně temperamentní. Myslím, že Ayrtonovi chyběla Brazílie a to každý den, kdy tam nebyl. Osobně si myslím, že mu nevyhovovalo opustit jeho rodnou zemi. Také tam byl hrdinou a to je těžké, protože my jsme jen obyčejní lidé," krčí rameny.

Svou výmluvností přidával novinářům vrásky na čele (foto: West McLaren Mercedes)

Proslavil se ale především svými souboji s Michaelem Schumacherem. "Měli jsme spolu hodně dobrých soubojů. Vlastně jsme proti sobě závodili od roku 1983 do roku 2001. Bylo skvělé bojovat s někým jako byl on. Vím, jak dobrý byl, takže mi to přijde fascinující," a dodává, že si jejich soupeření užíval.

Vybavuje si například jeho slavný manévr při závodě ve Spa v roce 2000. "Ten pocit si pamatuji dodnes. Jel jsem naprosto nadoraz, obyčejně takhle nejedete, když zbývá šest kol do konce. Já to udělal. Měl jsem pár pěkných předjížděcích manévrů, ale ty nejlepší byly většinou proti Michaelovi."

S hezkými vzpomínkami ale přícházejí i ty špatné. "Monza 1999, to byla typická situace. Testoval jsem, jel po cílové rovince asi 370kou a potom najel na hrbol - stejný hrbol, přes který jsem přejel nesčetněkrát. Tentorát moje koleno vyletělo, narazilo na rychlé odjišťování volantu a ten vypadl," vypráví.

"Stejné to bylo v roce 2001, kdy jsem v Melbourne jel na druhém místě. Přední sloupek se rozbil, jel jsem 300km/h. Bum - přímo do bariéry. Seznam je dlouhý a na konci jsem si řekl - Miko, hej, vydáváš ze sebe naprosto všechno. Prostě jsem to dál nemohl snést."

V rozhovoru pro SkySports jednou například přiznal, že ani nemohl uvěřit tomu, kolik energie ho stál zisk mistrovského titulu. A tak se rozhodl - s F1 je konec. "Necítil jsem se na to. Víte jaké to je - ohlédnete se zpět a říkáte si: wow, to bylo fanstastické. Ale když tam jste, je to neuvěřitelně tvrdá práce - na ničem jiném než F1 nezáleží. A já chtěl s někým sdílet své myšlenky, strávit čas s rodinou, poznat něco jiného - jsem rád, že jsem odešel a užíval si života."

Za deset let v F1 má na svém kontě 161 startů, 20 výher, 51 pódiových umístění, 420 bodů a především je šampionem z roku 1998 a 1999. Po ukončení kariéry v F1 závodil v sérii DTM. Dodnes jej však občas fanoušci mohou zahlédnout i v paddocku F1. Dění v královně motorsportu totiž sleduje.

"F1 musí být lídrem v efektivnosti. A myslím, že závody v příští sezoně budou dramatičtější, jednoduše proto, že tu budou prvky jako elektřina. Věřte mi, uvidíte opravdu dobré závodění," hodnotí změny, které F1 v následujícím roce čekají.

A jak vidí spolupráci ve Ferrari mezi svým krajenem Kimim Räikkönenem a Fernandem Alonsem? "Byl jsem si s Kimim celkem blízký. Nasměroval jsem ho k Ronu Dennisovi a McLarenu, takže ho trošku znám. Nebude tam problém. Oba jsou inteligentní, zkušení a oba chápou, že slovní válka jim v životě ani v kariéře nepomůže. To však za předpokladu, že se na trati nestane nic hloupého," předpovídá s úsměvem.