Hrstka ohlédnutí za Maxem, penalizacemi a novou krví

Pro vysvětlení si dovolím malý příměr - když svého času vtrhl do kin snímek Proč?, počkal jsem, až prvotní a občas silně zkreslený nápor opadne a šel se na něj podívat s klidnou myslí a chladným úsudkem. To z toho důvodu, že Spartě nefandím a nechtěl jsem být zaujatý tím či oním směrem.

Titul ve správných rukou

Max Verstappen v Las Vegas dospěl počtvrté na piedestal a jak už bylo řečeno, zařadil se po bok Prosta, Fangia, M. Schumachera, Vettela a Hamiltona. Francouzského šampiona jsem úmyslně zařadil jako prvního, protože on jediný nezískal své čtyři tituly hezky v řadě (samozřejmě Fangio, Schumacher a Hamilton ještě přidali další). V mnoha emotivních příspěvcích v předchozím týdnu jsem najednou četl oslavné ódy na ještě nedávno arcipadoucha. Jak ale někdo řekl, Maxe lze buď vynášet do nebes, nebo nenávidět - nic mezi tím není. Zkuste se při nějaké Grand Prix vnořit do centra oranžového ostrova a nahlas zvolat Max is een kind! Podruhé už to nestihnete. A stejně jako fanatičtí zastánci holandského šampiona budou jeho zarytí odpůrci tvrdit, že vlastně nic neumí a vše si vybojoval podlými metodami. A na stůl hodí tolik propíraný lex Masi.

Pokud někdo vyhraje čtyři tituly, už něco umět musí. Nehodlám Verstappenovi stavět slavobránu, ale přinejmenším letos dokázal, že byť někdy jezdí na hraně i za ní (zda je trestán či ne je věc jiná), dokáže se psychicky udržet na určité úrovni a neztrácí hlavu. Vynadá týmu, burcuje ho, ale nehledá alibistické výmluvy. V tom se liší od některých dalších pilotů a dost možná je v tom i zakleté ono tajemství jeho úspěchů.

Dobře je to vidět na Pérezovi. Člověku už se ani nechce komentovat jeho excesy a ten poslední bohužel pro něj ani nesvede na špatný vývoj auta. Byl jsem zvědav, jak tuto věc vysvětlí po závodě, ale sebereflexe nulová. Že tím ztrácí další důležité opory naznačuje i fakt, že ve vyjádření k jeho chybě a výkonu Christian Horner neutrousil jediné slovíčko. Co to může znamenat si snadno domyslíme.

Chápu, že kohorta „McLareňáků“ mě prokleje do sedmého kolena a bryskně označí za Maxova patolízala, ale někdy je dobré se oprostit od emocí a přiznat, že věci mohou mít i variantu pro někoho ne tu nejlepší. O to větší frajeřina je ji akceptovat.

Penalizace

Jak už jsem uvedl v závěru závodního reportu, dala se očekávat snůška názorů na tresty. Zda byly oprávněné (nejspíš ano, když Norris uznal svou chybu, stejně jako Hamilton ,ulitý' start) a jestli nebyly příliš přísné. Pochopitelně především fanoušci potrestaných budou hudrat, že tím jejich miláčkům byl „zabit“ celý závod a že by měl být trest úměrný provinění. Ihned se mi vybavilo Silverstone 2021, kdy určitá část diskutujících označila desetivteřinový trest pro Hamiltona za kolizi s Verstappenem za směšný. Takže i v tom je třeba hledat onoho zakopaného psa.

Pak tu je výše trestu a zase musím podotknout, co jsem už v diskusích psal - neznám, alespoň jsem nikde nedohledal, přesný sazebník co za co. Dnes za způsobenou kolizi dostane určený pachatel (ač fanoušci o tom silně a rádi polemizují, kdo byl vlastně původce) pět nebo deset vteřin. Není to tak dávno, co se za podobné případy dávaly „dardy“, jakou tentokrát vyfasoval Norris, tedy klidně průjezd boxy, někdy i okořeněný o pět nebo deset vteřin stop & go. Pochopitelně se objevily názory, že takové exemplární penalizace budou mít dopad na ochotu jít do souboje. Jenže i to jsem psal už tolikrát - pokud budeme tuhle záležitost rozebírat do podrobna, ke spravedlivému závěru dojdeme stěží. 

Stačí si připomenout jednu maličkost - například Mario Andretti a Gilles Villeneuve v Itálii 1978 či Didier Pironi v Kanadě 1980 také ,ulili' start - a dostali trestnou minutu. Přesto Francouz zvládl i s tímto handicapem dojet na stupních vítězů. Michael Schumacher v GP Velké Británie 1994 předjel v úvodu zahřívacího kola váhajícího Damona Hilla - hned se za něj vrátil, ale dostal 5 vteřin stop & go za porušení startovní procedury. Připomínám, že mu to žádnou výhodu nepřineslo. Navíc na příkaz jeho manažera Flavia Briatoreho nezajel ve stanovené době do boxů k odpykání zmíněního času, takže byl po závodě z 2. místa diskvalifikován. 

V dnešní době není výjimkou, že se špička „roztahá“ do intervalů, v nichž se „bůra“ a výjimečně i „pětka“ ztratí. Na druhou stranu by měl existovat jasně stanovený řád, v němž by se orientovali všichni a věděli by, co a jak. Samozřejmě, komisaři mohou některé události vyhodnotit jako menší či větší ohrožení. Například v poslední době prakticky nikdo neřeší couvání nebo otáčení v únikových zónách (nejčastěji Singapur nebo Baku), která sama o sobě mohou způsobit velký malér. Ale že by byl někdo potrestán? Toho jsem si nevšiml - ovšem pokud jsem pidlooký nebo mimo mísu, rád se nechám přesvědčit.

Jen na okraj - s tresty je to problém napříč většiny sportovních odvětví, počínaje kartami ve fotbale, vyššími tresty v hokeji, přes vylučování v házení či osobní chyby v basketbale až po diskvalifikace v atletice nebo poslední skandály v tenisu. A zavést do F1 VAR? Stáhnout auta do depa, posoudit video a pak rozdělit vteřiny na víc? To by byla věc srovnatelná s druhdy velmi oblíbením holandským komiksem v časopisu Ohníček, nesoucí název Kočičárny Kida a Pida.

Jedno zrcátko - tisíc problémů

Albonovo pravé zpětné zrcátko (omlouvám se, že jsem ho zaměnil za Hülkenbergovo) způsobilo velké maléry - přitom se kolem něj nakupily další věci, které nikdo neřešil. Ale postupně. Inkriminovaná část se válela zhruba šest minut na trati a jediné, co bylo učiněno - signalizace žlutými vlajkami. Opravdu nechápu, co tím odpovědná skupina vedení závodu sledovala, protože nemohla předpokládat, že dalších 27 kol vystačí s tímto řešením.

Rád bych tady vyslovil názor, navozený debatujícím Kašou: FIA s tímhle opravdu nic společného nemá. Protože těžko asi někdo zvedne telefon a zavolá Automobilovou federaci, co má dělat. Odpovědnost nesou sice pod FIA spadající, ale konkrétní lidé na okruhu a nevěřím tomu, že od příslušného motoristického orgánu nedostali patřičné školení. Bohužel i v tomto směru panuje značná nekonzistentnost - někdy jsme svědky až příliš úzkostlivého přerušování závodu nebo vyslání safety caru, jindy si situace na trati o podobný zásah přímo říká - a nic. Zkrátka, máme tu onen lidský prvek, jenže pořád ještě nelze plácnout na jeho místo AI a tetelit se blahem, jak jsme na to vyzráli. 

Takže pokud se budeme pořád ohánět bezpečností, měl už v 31. kole být na trati safety car a protáhnout pole boxy, takže by se překážka mohla odstranit a bylo by po problémech. Že se tak nestalo má někdo na svědomí a bylo by dobré tuto konkrétní osobu či osoby vypátrat. Stejně tak nechápu, jak mohl Albon pokračovat s vozem, který byl po ztrátě pravého zrcátka de facto nezpůsobilý závodnímu provozu. Oponenti nechť usednou do vozu a zkusí jet jen na jedno „side rear mirror“ a určitě si to neposypou třístovkou.

A do třetice - tady nechci tvrdit, že šlo vysloveně o porušení pravidel, ale fanoušci by jistě přivítali jasnou definici, kdy je poškozené vozidlo ještě způsobilé provozu a odkdy je svému okolí nebezpečné. Protože jak létal po trati s defektem pneumatiky Hamilton, to sneslo srovnání s Pérezem v Kanadě - ale trestu Lewis unikl. Jen proto, že už dva měl?

Welcome, nováčci

Rozšíření startovního pole jsem vždy vítal, protože čím větší konkurence, tím stoupá naděje, že se bude na trati více odehrávat. Problém ale bývá v tom, že nové týmy zvláště v poslední době tak nějak spíše plachtily v druhé polovině, byť sem tam dokázaly překvapit. A to je jeden z důvodů, proč prozatím Cadillac F1 Team nechávám v boxech vyčkávání.

Před pěti lety jsem stvořil publikaci Formule 1: Ztracené naděje - ostatně byla jednou z cen v naší nedávné anketě. Při práci na ní jsem poznal poměrně dost týmů, které dospěly také na práh F1 - a neměly jen nákresy či modely svých vozů, dokonce se dostaly k monopostům ověřovaným v aerodynamických tunelech. DAMS, Dome F1, Ikuzawa či Stefan GP spadají do této kategorie. Ruku v ruce s tím jsem také zaznamenal ambiciózní projekty, kde už se sháněly týmové základny a angažovali jezdci, aby vše pozvolna utichlo. Namítnete, že General Motors a Cadillac nejsou žádná ořezávátka, ale věc se netýká jen peněz a věhlasu. To by nám v F1 jezdily značky jako Rolls-Royce, Bentley, Citroën, Volkswagen a další. Tak jednoduchá ona cestička není, to jsme v minulosti měli možnost poznat. 

Rok je dost dlouhá doba a velkolepé plány se mohou zhroutit podstatně dříve. Nechť tedy moji formuloví příznivci prominou, ale až příští rok touto dobou budeme mít záplavu snímků nového vozu, přesnou jezdeckou sestavu a vedení týmu a záruku, že na startovní rošt opravdu dorazí, budu se těšit. Do té doby nejsem ani optimistou (protože ti, jak známo, mají nedostatek informací) ani pesimistou (ti jich zase mají tolik, že většinou nevyberou ty důležité), nýbrž realistou.