Mexiko se vrací do F1: Upravená trať a rychlosti vyšší než v Monze, přes 360 km/h + VIDEO

I když je o obou titulech již rozhodnuto, tak nás tento víkend čeká další nesmírně zajímavá událost: návrat Mexika, kam F1 poprvé zamířila v roce 1963, do kalendáře velkých cen po 23 letech. Jedno kolo na zrekonstruovaném okruhu Autódromo Hermanos Rodríguez měří 4304 metrů a na vítěze závodů v neděli čeká 71 okruhů a celkem 305,354 km.

V šampionátu  se schyluje k napínavým duelům o šestou příčku mezi Lotusem a Toro Rosso, které dělí jen 7 bodů. Anglický tým sice ještě nedávno okupoval pátou pozici, nicméně bude rád, pokud dokáže odolat závěrečnému finiši italské juniorské stáje Red Bullu, která na něj naposledy v Austinu stáhla 14 bodů.

Přeskočit svého rivala se a polepšit si v šampionátu o jedno místo se pokusí ještě i devátý McLaren. Ten na Sauber ztrácí 9 bodů, s nekonkurenceschopnou Hondou se ale stále trápí a je rád za každý bod. Tým sídlící v britském Wokingu navíc před víkendem avizoval, že mu Mexiko s dlouhou rovinkou do karet moc hrát zřejmě nebude.

Před návratem F1 byly zvětšeny únikové zóny a byl položen nový asfalt. Kvůli vyprchávajícím olejům proto týmy očekávaní nízkou přilnavost. Meteorologové navíc hlásí opět déšť.

Okruh bez bývalé nejrychlejší zatáčky Peraltady, v níž Nigel Mansell předvedl slavné předjetí Gerharda Bergera v roce 1990. Ta byla nahrazena baseballovým stadionem, nabízí celkem 16 zatáček: 7 levotočivých a 9 pravotočivých, jezdí se ve směru hodinových ručiček. Průměrná rychlost by měla dosahovat 190 km/h, časy na kolo 1:19,5 min.

Větší část staré konfigurace ale zůstává včetně 1314 metrů dlouhé rovinky, která dá křídla vozům s motorem Mercedes a Ferrari, naopak Renaulty a Hondy zde budou ztrácet. FIA na ní umístila první DRS zónu, ta druhá začíná za třetí zatáčkou - obě přitom sdílejí stejné místo detekce, jež se nachází hned za zatáčkou č. 14. Rovinky tvoří 40 % okruhu, na plný plyn se jede jeho 54 % (ještě méně než na Hungaroringu).

Na ní se i přes nasazení standardních křídel očekávají podobné maximální rychlosti jako v Monze - s aktivovaným DRS přes 360 km/h díky řídkému vzduchu, který klade nižší odpor. Kyslíku je na okruhu položeném ve výšce přes 2285 metrů jen 77 % toho, co u hladiny moře.

Pro zajištění přítlaku týmy pojedou s podobným nastavením jako v Budapešti nebo v Singapuru, aerodynamika ale bude kvůli řídkému vzduchu přesto produkovat nižší přítlak než v Monze. Pilotům to proto bude hodně klouzat a můžeme se těšit na záplavu stížností přes rádio týkající se nedostatku přilnavosti.

MotoryŘídký vzduch v Mexiku vytváří unikátní výzvy. Výkon motorů zde byl v éře atmosférických motorů až o 22 % nižší. U současných pohonných jednotek bude muset turbo točit více otáček než obvykle - o 8 % více než např. v Abú Zabí, aby do motoru s vnitřním spalováním (ICE) nahnalo více kyslíku. V důsledku toho se bude také více zahřívat.

Jenže nízká hustota vzduchu také snižuje jeho přirozené chladicí schopnosti, proto týmy v USA testovaly dodatečné vstupní otvory či výřezy v karoserii, aby se s těmito požadavky vyrovnaly. Situaci komplikuje i vysoká vlhkost v dané oblasti (kolem 70 %), protože dále snižuje množství kyslíku ve vzduchu. Proto je klíčové zajistit dostatečný přívod vzduchu pro chlazení vody pro motor a chladičů oleje pod kapotou.

Dlouhá rovinka, kde piloti jedou s plynem na podlaze přes 15 sekund, dá zabrat motoru s vnitřním spalováním (ICE), obzvlášť při tak vysokých maximálních rychlostech.

V pomalých zatáčkách bude zase zatěžován motorgenerátor kinetické energie (MGU-K), proto není divu, že je okruh řazen výrobci motorů mezi jeden z nejnáročnějších v sezóně vůbec.

Piloti si budou v esíčkách mezi 6. - 13. zatáčkou pohrávat s plynem. Rychlosti budou kulminovat mezi 120 - 240 km/h, aniž by museli přibržďovat. To představuje příležitost pro MGU-H.

Rekuperace energie v Mexiku ale není díky nízké spotřebě tak kritická jako na jiných místech. Spotřeba paliva je podle týmů nízká, pohybuje se kolem 1,4 kg na kolo. Úbytek 10 kg benzínu vede ke zrychlení o 0,29 sekundy.

Převodovka musí v každém kole změnit 52krát rychlostní stupeň, což během závodu dává dohromady 3692 přeřazení.

Brzdí se na 12 místech, z toho na třech velmi tvrdě. Celkově na brzdě jezdci tráví 27 % času. Velkou pozornost budou muset věnovat brzdovým kotoučům a třmenům. Opotřebení brzd je hodnoceno jako průměrné.

Nejnáročnější je první zatáčka, do které vozy přijíždějí rychlosti přes 360 km/h, ale zpomalit musí na 73 metrech za 3,31 sekundy na 101 km/h. Piloti musí při přetížení 4 G na brzdový pedál vyvinout tlak o síle 117 kg, přičemž výkon brzd dle společnosti Brembo dosahuje 2133 kW.

Pirelli s sebou veze to, co minulý týden do USA: měkkou a středně-tvrdou směs, což je podle některých zbytečně konzervativní. Šéf italského výrobce Paul Hembery vysvětluje: "Je to nezbytné, abychom v prvním roce na nové trati inklinovali ke konzervativnější volbě. Jako vždycky ale máme ve Velké ceně Mexika dvě zastávky. Jenže nejisté počasí, které ovlivňuje velkou část severní Ameriky tento týden, bude mít určitě velký vliv."

Video: Představení mexického okruhu (zdroj: Pirelli)

Pokud jde o minimálně tlaky, tak pro přední pneumatiky stanovuje 20,5 PSI a pro zadní 19,5 PSI, což je také stejné jako v Austinu. Rozdíl mezi oběma směsmi by se měl dle simulací pohybovat kolem 1,3 sekundy na kolo.

Za sucha se očekává rychlý vývoj asfaltu. Teploty vzduchu by se měly pohybovat mezi 19 °C a 22 °C. Na ně i na kvalitu ovzduší bude mít množství smogu.

Boxová ulička měří 650 metrů, týmy budou volit v případě suchého závodu volit mezi 1 až 2 zastávkami (v 20. a v 46. kole). Z prvního místa na roštu to je do úvodní zatáčky dost daleko: 800 metrů. To poskytuje prostor pro získání většího množství pozic v případě povedeného startu.