První vítězové a poražení aneb debata o včasných odchodech

Hlavními tématy bezesporu budou výkony vozů Ferrari a Mercedes, to by asi byl fanoušek F1 buď zarytý příznivec AlphaTauri nebo naprostý ignorant. Daleko víc než Leclercovo postavení na čele průběžné klasifikace budí rozruch výkony Lewise Hamiltona. Zda právem či neprávem, to můžeme rozebírat z mnoha stran. A v některých případech to je taková malá násobilka, co následuje po poklesu formy. 

Pojďme na to poněkud zeširoka. Po loňské frašce v Abú Dhabí se Lewis odmlčel a pochopitelně tím znásobil spekulace o konci kariéry. Mohl by si to dovolit, pokud tedy není chronicky zaměřený na zdolávání některých rekordů. Hlášky o tom, zda neměl opravdu skončit mohou narazit na maličkost - kdyby Michael Masi neurčil nového šampiona a Lewis by triumfoval poosmé, dost možná by se tak stalo. Například z důvodů, že koncept F1 se výrazně změnil a nikde není zaručeno, že si třícípé hvězdy svůj potenciál uchovají.

Pro Lewise by to byla jedinečná příležitost: odejít jako nejúspěšnější pilot co do počtu vítězství, mistrovských titulů a dalších dílčích položek. Jenže to je záležitost minulosti, navíc minulosti, která nenastala. Hamilton sice mohl prohlašovat, že to Verstappenovi vrátí i s úroky (a v tomto směru má jistou frustraci, když mu po svém jediném titulu vypálil rybník Nico Rosberg a nedal Lewisovi šanci rozetnout gordický uzel v tom směru, aby dokázal, kdo je doopravdy lepší), ale jistého neměl nic. Dohadujme se, zda skutečně byl natolik zklamaný a otrávený poslední Grand Prix 2021, nebo zda jenom šponoval atmosféru, aby zdůraznil bezpráví, spáchané na jeho osobě. 

Je tu sezóna 2022 a Lewis najednou nestačí nejen na Red Bull, ale ani na Ferrari, a co je asi nejšťavnatějším soustem, ani na týmového kolegu. Když k tomu připočteme marné snažení v Imole, kde zoufale bojoval s Gaslym - a marně - o 13. příčku, spousta těch, u nichž nebyl v oblibě, mu podobný propad přála.

Jenže jim unikla drobnost - že ani Gasly na rozhodně lepší AlphaTauri nedokázal ani s DRS zdolat Alexe Albona na Williamsu, jehož výkony ho řadí na samotný chvost startovního pole. Povaha trati a další okolnosti někdy opravdu mohou hrát zásadní roli a když se podíváte do historie, najdete tu mnoho případů, kdy triumfující pilot náhle zaznamená výsledek o kategorii horší. Nehledě k tomu, že základem pro neúspěch v GP Emilia Romagna byl v případě Mercedesu dán už samotnou kvalifikací. 

A teď George Russell. Připomeňme si některé podobné případy, kdy po bok jednoznačné jedničky přišel nováček v týmu - nikoli elév jedoucí první závody - a drsně dala zkušenějšímu pilotovi najevo, že nemá nic jistého. Vzpomeňme Renault: v roce 1980 byl privilegovaným pilotem Jean-Pierre Jabouille a René Arnoux ho předčil ve všech směrech.

O rok později už byl René na piedestalu a dostal sodu od příchozího Alaina Prosta. Ostatně nezažil něco podobného Vettel u Red Bullu po příchodu Daniela Ricciarda? A tak bychom mohli pokračovat. V úvodu jsem použil jedno české přísloví, vytáhnu ještě jedno: nové koště dobře mete. A může za tím být skutečně entuziasmus nově příchozího pilota, stejně jako materiál, jenž mu sedí lépe.

Lewis ovládl předchozí období a troufnu si říci, že auto daných parametrů měl doslova v malíku - nakonec si můžeme připomenout, že byli piloti, jimž v dávnověku přechod z atmosférických motorů na turboagregáty činil značné potíže. Jinými slovy - šampionát možná Hamilton může odpískat, ale je otázka, nakolik se zvládne během následujících závodů adaptovat a vylepšit si své renomé. O to mu půjde především, protože si je velmi dobře vědom kreditu jména, jakýmsi symbolem úspěchu a někdy i dominance. I z toho důvodu přicházejí reakce možná přehnané až křečovité, ale Lewis to nejspíš chápe tak, že na posměšné a uštěpačné poznámky je nutné reagovat hned a ne až za půl roku, kdy třeba bude Red Bullu rovnocenným soupeřem. 

Posun Ferrari na přední příčky jistě vítají tifosi, třebaže si asi leckdo je vědom, že jsme teprve v pětině sezóny a máme před sebou ještě dlouhou cestu. Pomíjím nyní názory některých "odborníků", kteří dokáží měnit své postřehy i několikrát během pěti minut - jsme v prostředí novém a těžko říci, jak se budou vozy chovat třeba po letní přestávce. Je určitě příjemné, že nemáme jen jeden dominantní tým a rozhodně budeme sledovat vývoj "černých koní" a jestli se Mercedes dokáže zmátožit.

Padá také často jméno Carlose Sainze jr. a jeho srovnávání s Leclercem. Opět bych vytáhl na světlo dvojici Jabouille-Arnoux u Renaultu v roce 1980. Zatímco dlouhán Jean-Pierre byl stíhán problémy a mnohdy i smůlou, René na začátku sezóny neměl potíže a vítězil. Pravdou je, že Carlos častěji ničí vozy v předzávodních akcích, navíc v Austrálii ve snaze eliminovat zbytečný propad chyboval, ale v Imole už mu nelze vytýkat vůbec nic. Představte si, že vám na začátku fotbalového zápasu soupeř přivodí zranění, kvůli němuž musíte odstoupit - asi by se vás dotklo, kdyby následovalo obvinění, že jste tím zkazil mužstvu zápas.

Otázkou zůstává, jak se velmi ambiciózní Španěl dokáže s podobnou situací a logicky narůstajícím tlakem vyrovnat. Na jedné straně je Leclerc s dvěma triumfy na kontě (ale také se zbytečnou chybou v posledním závodě), proti němu stojí Sainz jr. s dvěma křížky znamenajícími odstoupení. Pokud bude tým rozumný, dostane se Carlosovi patřičné podpory, ostatně nejednou se stalo, že postačí jeden povedený závod a pilotovi narostou křídla i sebevědomí. Jen to nesmí dlouho trvat. Sainz jr. bezesporu patří mezi nejsympatičtější příslušníky paddocku, ale co naplat, na ten velký triumf ještě pořád čeká a každý závod, jenž ho od něj oddálí, bude pozvolna zvyšovat hlasy, že jde o další z mnoha nenaplněných talentů. 

Témat je na začátku sezóny jistě více než dost. V každém případě mám čas od času pocit, že pokud je jenom sepíšete, mohou vyznít v některých směrech odlišně, nepatřičně nebo plně nevystihují myšlenku, kterou jsem měl na mysli. Proto se těším na náš každoroční sraz zdejších diskutujících, milou tradici, trvající už přes deset let. Vzpomínám si na ten docela první, kdy jsme v Hříměždicích debatovali dlouho do noci a měli ten milý pocit, že i když nesdílíme stejné názory, tak si dokážeme vysvětlit v přátelském duchu, proč tomu tak je. Určitě byste nevěřili, že někteří zavilí oponenti na našem diskusním fóru dokáží sedět vedle sebe a neškrtí se po každé větě. Ostatně pozvání platí pro zájemce, kteří si budou chtít tuto atmosféru ochutnat - formule 1 je společným chlebíčkem, který pořád ještě rádi ukusujeme. Pokud by někdo chtěl vážit cestu za nadšenci, jejichž zájem nekončí vypnutím televize či PC, může ve dnech 13. - 15. 5. zavítat do naší debatní bašty. A nenechte se zmást výrokem jednoho nejmenovaného moderátora, že mu podobné setkání nemůže nic přinést. Podrobnější informace vám podá Odin na mailu odin5@volny.cz. Zcela určitě budeme na spřáteleném webu www.F1NEWS.cz informovat, jak celá akce proběhla. A především budou všichni návštěvníci znalí situace zvědaví, kolik papírových modelů do obří sbírky našeho hostitele přibylo.