Začínají se nám rojit otazníky, které občas ani nepotřebují odpovědi

Ale opravdu do jisté míry. Zatím čekáme na ony dramatické souboje a bitvy o vedení. Tedy ne, že bychom zápolení o vítězství mezi dvěma značkami nezaregistrovali, v tomto směru máme proti loňské sezóně doslova hody, ale pořád se pořadí na špici mění nikoli v soubojích kolo na kolo, nýbrž díky strategiím. Jestliže se ozývaly varovné hlasy, že to s předjížděním nebude tak docela jednoduché, lze jim v určitém směru dát za pravdu, protože souboje jsou většinou výsledkem rozdílného "stáří" pneumatik. Jak jsme v Bahrajnu viděli hned na začátku, Vettel sice dýchal Bottasovi na zadní křídlo, dokonce se občas i zavlnil za jeho zádí, ale na předjetí to evidentně nebylo.

Že se historie může opakovat, ale občas přitom protagonisty zaskočí docela jinak, to byl případ safety caru. Pojďme si ale popovídat o "zločinu a trestu". Nebudu vás trápit rozpoložením jistého Raskolnikova, nýbrž dvojicí Lance Stroll a Carlos Sainz jr. Kanaďan může mít trochu smůly, ale také špatný odhad - ostatně stačí se podívat do debatních kroužků nejen na F1NEWS.cz, ale i jinam. Ono je na jednu stranu hezké, že zatáčka patří tomu, kdo je v ní první, však také Stroll vehementně tímto argumentem operoval poukazujíc na svůj poškozený bok. Už se ale nijak nevyjadřuje k druhé části jeho incidentů (v Číně nedopadl jinak), protože se množí názory, že pilot sice může hájit svou pozici zuby nehty, ale také může skončit velice záhy. Opakovaný pohled na kolizi jasně napovídá, že kdyby byl Stroll velkorysejší a nechal Sainzovi jr. místo - a prostor k tomu byl - tak si mohl s velkou pravděpodobností vzít v následujícím úseku svou pozici zpět. Mládí nevybouřené ale má svou hlavu, navíc nelze vyloučit ani fakt, že se Stroll možná dostává pod určitý tlak. V testech dodal něco šrotu a neudělal si nejlepší vizitku a ani závodní projev zatím nic moc. Peníze od papá Lawrence jistě jsou milou pozorností, ale Williams se potřebuje pohybovat vpředu a body druhého pilota mu mohou chybět. Nebylo by tedy nic divného, kdyby mladík vykazoval známky určité přemotivovanosti a místy na trati neměl po ruce chladnější vyhodnocení situace. 

Sainz dostal trestné body a penalizaci pro Rusko, ač nemálo lidí nad tímto rozhodnutím vyjadřovalo údiv. Tím se dostáváme opět ke staronové problematice posuzování jednotlivých incidentů. Když se porovná kolize Strolla s Pérezem v Číně, byla to situace hodně podobná. Navíc v Bahrajnu nám silně příbuzné kočkování předvedli Palmer s Kvjatem, a to hned dvakrát. Jistě, padne oprávněná námitka, ti své dovádění přežili bez úhony. A právě proto by asi bylo logičtější, kdyby byl duel Stroll/Sainz jr. uzavřen jako závodní incident a - řečeno slovy mistra Jana Wericha - jede se dál, kočárem černým kolem bílých skal. Ostatně pokud jsem mohl posbírat co možná nejvíc názorů, tak ze strany fanoušků napříč formulovým spektrem se vina sváží spíše na Strollova bedra. 

Zdaleka to nebyl první problematický bod ohledně postihů. Pokud pominu velmi okatou nápovědu při komentáři během přenosu (ze které vyplývá, že dvojice složená z nekorunovaného panovníka a nejmenovaného soudce evidentně nemá ráda vozy označené černým koníkem), pak je značně signifikantní, že Hamilton svou chybu uznal a omluvil se za ní. Je tu sice možná logický argument, že svým jednáním vlastně výhodu nezískal, pouze nechtěl čekat za Bottasem, ale v konečném důsledku Ricciardo opravdu ztratil a nic na tom nemění ani fakt, že se nakonec v boxech před Hamiltona dostal. Ostatně pokud na podobnou situaci pamatují sportovní řády, konkrétně článek 39.5, pak asi nemá smysl dále řešit, zda to byla rána do zad Mercedesu nebo ne. Ostatně, trest přišel v 21. kole, takže bylo ve zbývajících 36 kolech dost času se vším něco udělat.

Druhý sporný moment přišel v 51. kole, když se převodovka Ericssonova sauberu rozhodla, že ukončí svou denní směnu o něco dříve. Tady se názorové spektrum zcela určitě rozdělilo na dvě části - podle toho, komu zrovna fandí. Faktem ale je, že posílat na trať safety car v tomto směru byl čirý nesmysl, jakkoli by si to někdo přál. Smysluplnější by bylo vyhlášení virtuálního SC, což by dávalo smysl zvláště v tom směru, že odstavený vůz se nacházel skutečně v místě, kde při předjíždění mohlo dojít k výletu z trati, pak by mohlo hrozit i reálné nebezpečí kolize. Faktem ale také zůstává, že na trati už nebyl takový provoz a díky pohotovosti pořadatelů, což rozhodně není pravidlo, se podařilo věc vyřešit. Nikoli však vzrušenou debatu, která okamžitě vypustila do světa konspirační teorie o nadržování Ferrari, což bylo doloženo postavením Vettela na startu v Číně.

K tomu asi tolik - dokud nebudou pravidla jasně nastavená a nebude v nich konkrétně popsána určitá situace a následný postih, dohadovat se budeme pořád. Tak by tomu mělo být v situacích zásadních (určitě budu vzápětí vyzván, abych definoval, co jsou zásadní situace). Dovolím si dva tři příklady: pokud se dva kohouti v zatáčce neshodnou a trosky jejich vozů budou připomínat sběrné suroviny po útoku vichřice, pak je logické, stejně jako při evidentním blokování tratě nějakým havarovaným vozem, že na trať musí SC nebo závod případně přerušit. Odstavený vůz u trati by měl být podle posouzení doprovázen VSC. Tvrzení, že může někdo vyletět a trefit se do stojícího vozu stejně jako Jules Bianchi sice mohou být argumentem, ale je také třeba brát ohled na zkušenost závodníků, kteří nedostávají superlicenci jen tak pro nic za nic. A také by stálo za to trestat pořadatele - když budou zmatkovat při odklízení vozu a počínat si neprofesionálně, hned by měli mít penalizaci. Jakou, to je otázka, zatím jsme ve fázi nápadů. Pochopitelně dojdeme i k situacím, na která mohou být pravidla krátká, od toho by na odpovědných postech měli sedět lidé, kteří se s ní dokáží popasovat a následně ji vyřešit. Od toho se nacházíme v prestižní sportovní kategorii - utkání Ligy mistrů také nemůže rozhodovat sudí, který píská na českém venkově 1A třídu.

Výživným tématem je rozhodně otázka mírně poplašeného Mercedesu. Dost možná jde o poněkud neadekvátní reakci na skutečnost, že podle kvalifikace měly Stříbrné šípy s konkurencí zamést a pak by bylo všechno podle not Toto Wolffa. Je celkem logické, že někdo, kdo v týmu působí pátým rokem bude mít jistá privilegia před nováčkem, ale také budeme chápat, když bude mít novic šanci vyhrát a matador se bude trápit, že by měl přijmout rozhodnutí týmu. Ostatně to Wolff ve svém prohlášení uvádí.

Spíš bych viděl problém v tom, co vedlo Mercedes k tomu, aby na závěrečný šturm vyslal Hamiltona na měkkých pneumatikách. Neznám detailně data, takže je opravdu možné, že tato směs byla vhodnější, ale do toho mi zase moc nezapadá udivený Lewisův dotaz, proč dostal žlutě označené pneu. Pokud i jeho samotného tato volba zaskočila a musela mu být vysvětlena poněkud diskutabilním argumentem, asi to nebylo tak docela v pořádku. Určitě se bude kombinovat, zda by bez penalizace dokázal Hamilton Vettela "dorazit" natolik včas, aby mu ještě zlatý věnec uzmul, zcela jistě se do toho zamotá výše uvedená spekulace, jestli by při vyslání safety caru šest kol před cílem měl Lewis šanci Sebastiana zdolat (pneumatiky měl o osm kol "mladší", ale právě měkké, které už v té době nemusely být výraznou výhodou) - opět připomínám, že posuzovat tuto situaci budeme asi z hlediska toho, ke kterému týmu zrovna cítíme větší náklonnost. 

Nezmínil jsem se o ostatních zúčastněných, ale to neznamená, že jsem je neregistroval. Určitě želím Verstappenova odstoupení, mohl rozčeřit vodu, ale také z toho mohl být pouze interní souboj s Ricciardem. Potěšil mě Massa, protože je vždy milé vidět staré pardy, jak jim to ještě jezdí. Konstatuji, že balík ve středu závodního pole se zahušťuje a je potěšitelné, že se k němu přidává i Renault, kde Hülkenberg překvapivě rychle zabydlel. Oproti tomu se toho tolik píše o McLarenu, že mi přijde skoro zbytečné jitřit jeho rány. Zcela upřímně - na tento tým jsem měl dlouhá léta pifku, protože v době, kdy jsem přál titul Ferrari přišel jistý James Hunt a čmajznul mu ho. Od té doby se hodně změnilo a můj přístup se stal do jisté míry komplexnější. McLaren díky své historii, tradicím i tím, co pro F1 udělal, by měl bojovat na špici a dělat závody skutečně, nikoli uměle atraktivní. K úspěchu bývá cesta trnitá a několikrát jsem napsal, že ve svém druhém působení Hondy v F1 (1983-1992) to také trvalo tři roky, než ji soupeři začali brát jako rovnocenného protivníka. Bohužel rozdíl je v tom, že tehdy s Williamsem dosahovala slušných výsledků a sem tam i něco vyhrála - a to teď chybí.

Docela na závěr si dovolím dodatečně poslat přání "světoběžníku v teniskách" Franku Williamsovi. Jeho osudy jsem sledoval vlastně od začátků, komplikované způsoby, jakými se prosazoval, zmatenou historii i onen slastný okamžik zadostiučinění, kdy Clay Regazzoni v Silverstone 1979 poprvé proťal cílovou čáru jako první. Patří mu dík za vytrvalost, boj i v dobách, kdy vítězství byla nedosažitelná a soupeři daleko. I za jeho osobní statečnost, s jakou se vyrovnal s těžkým handicapem po vážné dopravní nehodě na počátku roku 1986. Jeho jméno je s F1 nerozlučně spjato a on sám i se svým týmem se postaral o mnoho zajímavých kapitol v historii tohoto prostředí, které nám učarovalo.