Alonso musí mít dobré kamarády, zlobí se jeho bývalý týmový kolega

Grand Prix USA je jedním z těch víkendů, které pro mě měly hořkou příchuť. Společně s celým týmem Williams Martini Racing jsme pracovali opravdu dobře a pár kol před koncem jsme měli skutečně výbornou příležitost dokončit závod na pátém místě - to by byla odpovídající odměna za naše celovíkendové úsilí.

Ale vraťme se o něco zpátky do střední části závodu, kdy jsem byl před Sainzovým Toro Rosso asi o šest vteřin. Přijel jsem do boxů, což měla být moje poslední zastávka v závodě a nasadil středně tvrdé pneumatiky. Jakmile jsem vyjel zpátky na trať, byl vyhlášen režim virtuálního safety caru, čehož Sainz využil, aby provedl svou zastávku v boxech. Podařilo se mu vrátit se přede mne s náskokem nějakých pěti vteřin. Ještě nebylo nic ztraceno, protože jsem si uvědomoval, že Sainz bude v závěrečných kolech závodu bojovat s větším opotřebením pneumatik.

Bohužel veškeré mé naděje zhatil Fernando Alonso. Pár kol před koncem závodu jsem v zatáčce 15 svedl souboj se Sainzem a při brzdění mi Carlos trochu zablokoval moji stopu. Podíval jsem se do zrcátek - Fernando byl poměrně dost daleko, takže jsem klidně zvolil širší stopu, abych měl lepší výjezd ze zatáčky. 

Byla to smůla, protože Alonso pak zkusil nemožný manévr, kdybych tam nebyl, tak by skončil vedle trati. Ve skutečnosti jsem se tam pohyboval a pomohl mu projet zatáčkou. Když se podíváte na záběry z kamery v kokpitu, vidíte, že do zatáčky přijíždí se zablokovanými koly, trefuje mou pneumatiky a tlačí mě z trati ven.

Tím jsem ztratil nejen jedno místo, navíc jsem po kolizi s McLarenem utrpěl defekt. Nakonec jsem díky dodatečné zastávce v boxech skončil až sedmý, ale moje hořkost mě neprovázela při průjezdu cílem. Byl jsem si jistý, že Alonso bude potrestán za předjetí, které bylo evidentně za hranou, navíc o chvíli později při předjíždění Sainze opět vyjel mimo trať. Také tady brzdil pozdě a opět vyjel mimo trať. Alespoň za jeden z těchto manévrů měl být potrestán, stejně jako plno pilotů před ním.

Byli jsme povoláni ke komisařům k vysvětlení situace, ale když jsem s nimi mluvil, z výrazu všech přítomných jsem pochopil, že k žádnému trestu nesáhnou. Potom nechápu, proč mě vůbec předvolávali, když chtěli být vůči Fernandovi tolerantní - to mohli udělat, aniž bych u toho musel asistovat. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že má mezi komisaři spoustu dobrých přátel.

Jejich rozhodnutí akceptuji, ale osobně cítím, že to v tomto případě není správné rozhodnutí. Mnohokrát jsme zdůrazňovali nedostatek jednotnosti při takových verdiktech a myslím, že tohle je jeden z takových příkladů. Je škoda, že nás to potkalo právě o americkém víkendu, kdy jsme odvedli jako tým opravdu maximum. Mohli jsme se přiblížit k Force Indii o šest bodů, takhle to byly jenom dva. 

Teď je třeba hodit tyto události za hlavu a soustředit se na náročný víkend v Mexiku. Chci upřímně věřit, že události, které se odehrály v Austinu, nebudou s ohledem na konečné pořadí v Poháru konstruktérů rozhodující. To by pro nás byla jenom další porážka.