KOMENTÁŘ: Malé zamyšlení nad Alonsovým překvapivým prohlášením

S úsměvem občas vzpomínám na jednu zábavnou stať, která se jmenovala Co je třeba vidět za oficiálním prohlášením týmů. Obsahovala několik vět a jejich přepis do běžného jazyka. Vybavuji si například vysvětlení, co znamená výraz: "Máme některé nové aplikace na našem voze a intenzivně je zkoušíme", což mělo znamenat "Ta podělaná kára nejezdí a nikdo neví proč". Případně "Zkoušíme několik mladých nadějných pilotů" - opět uvedení na pravou míru "Ať děláme, co děláme, nikomu se k nám nechce".

Tolik trochu odlehčeného úvodu. Formule 1 na rozdíl od některých dalších oblastí, které sem tam nějaký ten skandálek vítají, nemá na podobných praktikách zájem a snaží se jim předcházet. Bulvár sice občas vytáhne nějaké to eso v podobě "kdo s kým", ale takových zpráv je pomálu, protože je třeba si hlídat prestiž. To sice neznamená, že se nemůže nic stát, viz známé případy s Nelsinhem Piquetem nebo ještě proslulejší Spygate, ale většinou jde spíš o záležitosti technického rázu nebo související se závoděním. 

Týmy rovněž nechtějí, aby se o nich mluvilo negativně. Ono stačí, když se nějaký dostane do finančních potíží. Když si namátkou vzpomeneme třeba na rok 1981 a rozkol v týmu Williams, piloti sice prohlásili, že spolu nehodlají komunikovat, ale i přes pocit křivdy Carlos Reutemann nikdy neobvinil veřejně tým, že by ho podrazil. Stejně tak napjatý vztah mezi Hamiltonem a Alonsem v sezóně 2007 u McLarenu byl zahráván do autu seč to šlo, nakonec se paradoxně tato záležitost "schovala" pod malér daleko většího kalibru, již zmíněnou Spygate.

Tím se dostáváme k Alonsovi. Tým jako McLaren za poslední období prochází těžkým procesem, který lze přirovnat k restartu v roce 1980, kdy do něj přišel Ron Dennis. Honda se s ohledem na minulost zdála být lékem, který ovšem zatím zabírá velmi pomalu. To samozřejmě týmu neprospívá a tím méně bude vítat negativní zprávy ze svého tábora. Lapidárně řečeno - výkony vozu každý vidí, takže tým by neměl říkat nesmysly typu "jsem nadšen, jak skvěle vůz jezdí", když to zjevně není pravda. Je však potřeba podpora, i když to možná na první pohled vypadá zbytečně. 

Alonso má právo na frustraci, je jedním z nejstarších ve startovním poli, má za sebou značné úspěchy a najednou nesklízí dobré výsledky. Některé jeho výroky, jako například známé "Máme motor jako z GP2" v Japonsku, stejně jako občasné záchvaty upřímnosti, se týmu rozhodně nelíbí. Nejde tu o žádné hraní komedie, ale snaha o zachování důstojného obrazu. Formule 1 je zkrátka prestižní záležitostí a ať směrem ke sponzorům a partnerům, stejně jako k fanouškům by tým měl působit soudržně. Dost možná bylo Alonsovi doporučeno, ať si myslí, co chce, ale na veřejnosti podpoří úsilí týmu, který se možná pomaloučku, polehoučku začíná jako bájný Fénix zvedat z popela. 

Jak bylo řečeno v úvodu, Formule 1 má určité kulisy a představení se v nich odehrávající musí mít určitý řád. Piloti mají své povinnosti a i když sem tam dají průchod svým emocím, je to většinou záhy řádně uvedeno na pravou míru, třeba i za cenu trestu. Kdo někdy hrál fotbal nebo hokej, asi nám dá za pravdu, že tam jsou výrazy, jaké použil Vettel v Grand Prix Mexika tou jemnější formou komunikace. Jenže my jsme ve Formuli 1 a ta má svá vlastní, specifická mediální pravidla.