Rebel Eddie Jordan se dočkal ocenění za své působení v F1

Kdyby se okolnosti sešly příznivěji, možná bychom tohoto obrýleného Ira viděli i v kokpitu F1. Ale také se mohl stát knězem, protože vztah k náboženství byl v jeho rodině silně zakořeněn. Nakonec Edmund Patrick Jordan, jemuž nikdo neřekne jinak než Eddie, přes ordinaci dentisty zamířil do Bank of Ireland, kde položil finanční základ pro své motoristické podnikání. Jako pilot prošel začal v motokárách, pak skrze formuli Ford a Formuli Atlantic doputoval až do F3 a v letech 1979 a 1980 dokonce figuroval na listu náhradníků pro F1.

Svůj Eddie Jordan Racing založil v roce 1979 a dobýval s ním úspěchy ve F3000. Jeho velká chvíle nastala na sklonku roku 1990, kdy spatřil světlo světa Jordan Grand Prix Team, který nastoupil do sezóny 1991 s dvěma zelenými vozy s podporou nápojového koncernu 7UP a japonskou firmou Fuji. Leč první sezóna přes slušné umístění v Poháru konstruktérů neměla jen veselé stránky. Druhý pilot Bertrand Gachot se dostal do konfliktu s britským zákonem a náhradníka jmeném Michael Schumacher mu po jediném závodě ve Spa odloudil Benetton. 

Na vítězství musel Eddie čekat dlouhých osm sezón - opět je tu Spa a dramatický závod v proudech deště, v němž Damon Hill vítězí před týmovým kolegou Ralfem Schumacherem. O rok později Heinz-Harald Frentzen vítězí ve dvou závodech a dokonce nějaký čas má šanci na titul mistra světa. Nakonec končí na třetí příčce stejně jako tým, který tím dosáhl svého maxima.

"Jako irský rodák zastávám myšlenku »Zkusme to a uvidíme, jak nás to bude bavit«. To, co měl tým Jordan, byl určitý dar - měli jsme skutečně skvělou partu lidí, kteří byli nějakým způsobem nadaní. To byl hlavní základ, který jsme posílili technickou stránkou," uvedl sedmašedesátiletý Jordan na slavnostním pódiu, kde převzal cenu John Bolster Award za úspěchy dosažené na poli F1. 

Nebyl by to Eddie, aby si také neodpustil malý vtip. Přítomnému Damonu Hillovi, který v jeho týmu absolvoval poslední dvě sezóny ve své kariéře, poděkoval za onen okamžik, kdy vstoupil do světa vítězných týmů, ale dodal, že se k němu připojil jen proto, aby si "polepšil v penzijním připojištění". Eddie zavzpomínal na dlouhé roky, po něž marně čekal na vítězství. "Bylo to jako zjevení. Usilovali jsme o něj, několikrát jsme byli blízko, mí piloti zajeli i pole-position a různé výborné výsledky, ale vítězství ne a ne urvat. A pak přišlo fantastické Spa 1998."

Poslední triumf pro Jordana v F1 zajistil poněkud komplikovaným způsobem Giancarlo Fisichella v Brazílii 2003, na sklonku roku 2005, po několika odmítnutých nabídkách k prodeji, přepustil Eddie svůj tým mezinárodní obchodní a investiční společnosti Midland Group, za níž stál podnikatel Alex Shneider. Ten také pod názvem MF1 Racing provozoval tým nadále, aby přes další prodeje (Spyker) dospěl až do nynější podoby Force India.

Jak bylo uvedeno při udělování ceny, Jordan vlastně vyhrál ve Formuli 1 pětkrát. Čtyřikrát triumfoval v Grand Prix a popáté v tom směru, že se udržel jako soukromý tým v tomto specifickém prostředí oněch dlouhých patnáct let.